Kouzla králů podruhé - písničky

A abyste věřili, že ta hudba je vážně amazing, nahrávám vám sem písničky z pohádky, k posouzení ;-)

Komediantská píseň

Odhalení Vladana

Závěrečná píseň (Kouzla králů) - omluvte kvalitu

Všechna videa jsou z www.youtube.com

Kouzla králů

Včera, po předávání dárků, jsem se již tradičně těšila na novou pohádku ČT. Ta letošní nesla název Kouzla králů a podle upotávky, která už asi týden běžela v televizi, vypadala i dobře. No, zas tak dobrá nebyla.

Možná by se mi líbila o něco víc, kdybych se ráno nedívala na velmi povedený Královský slib, který jsem na Vánoce roku 2001 propásla. Ta se mi opravdu líbila :-)
Kouzla králů mě zarazila hned v prvních minutách, kdy naběhla zlá královna ohně a prapodivně se nakrucujíc tam mlela jakési 'zaklínadlo' na vzplanutí, načež ji její sestra královna vod zkropila dešťovým mrakem (fajn, jen kdyby se to během pohádky neopakovalo asi ještě třikrát). Hlavní hrdina Tadeáš (jehož představitel na první pohled velmi připomínal Standu Hložka) byl poměrně netypický, což by bylo možná dobře, kdyby se na to dalo zvyknout. I netypičnost může být dobře zahraná, ale tohle mi prostě nesedlo. Princezna Mariana vypadala jako zajíknutá naivní holčička, matinka se vyjádřila, že je celoplošně plochá.
Zápletka byla jednoduchá: jsou dvě království, samozřejmě špatné a dobré. V jednom se lidé bojí a nemají dobře, ve druhém jsou všichni šťastní. Ve špatném království žije mladík, syn mlynáře, kterého královi verbíři odvedou na vojnu, protože zlý král nemá na práci nic jiného, než válčení a okrádání svých poddaných. Mladík díky svému důvtipu a odvaze provede trik, při kterém se mu podaří rozpustit královo vojsko. V dobrém království žije král s dcerou, který má k dispozici nějaká ta dobrá ochranná kouzla, která se zalíbí zlé královně ohně, a aby získala Srdce nedotknutelnosti (rubínový šperk), zakleje královu dceru do ohňového sloupu. Jedinou její nadějí na vysvobození je odvážný mladík, který by ji dokázal i přes oheň obejmout. Kdo by to asi mohl být, že? ;-) Král se za použítí kouzelného přenášecího prstenu dostane do zlého království, jelikož mu to poradil obraz jeho mrtvé ženy, a tam hledá odvážného hrdinu pro svou dceru. Tadeáše najde poměrně snadno, odnese ho do dobrého království a tím mu vlastně zachrání život, jelikož nehodného vojáčka hledají vojáci zlého krále (neztrácíte se?).
Mladý mlynář princeznu zachrání a následně se do ní zamiluje. Plánuje se svatba, na kterou by Tadeáš rád pozval i své rodiče, ale když se vrátí domů, zlá královna ohně poradí zlému králi, aby mu vzal prsten a zajal ho. Zlý král se pak převlékne za vojáka a vrátí se do dobrého království místo mlynáře. Oznámí, že mlynář zemřel a poslal jej za princeznou. Král mu uvěří a nechá ho u sebe pobývat poměrně dlouhou dobu (asi rok, zapříčiněno ovšem tím, že zlý král předstírá, že přenášecí prsten nefunguje), za kteroužto dobu se ale Tadeáš stihne dostat z vězení a dopravit do dobrého království. Tam zajme a zavře zlého krále Vladana (který mezitím dal Srdce nedotknutelnosti královně ohně) a chystá novou svatbu. Nakonec se obě království spojí pod jednoho krále, všichni jsou šťastní a porazí i královnu ohně, jelikož Srdce ochrání jen dobré lidi.
Abych pravdu řekla, čekala jsem od vánoční pohádky víc, tím spíš, když ji režíroval pan Zelenka. Kouzla ve stylu Nesmrtelné tety se příliš neosvědčila a pohádka celkově měla tendence mě nudit. Ale nemůže být každý den posvícení, že? ;-)
Co se mi opravdu líbilo, byla hudba. Jak by taky ne, když ji skládal Jiří Škorpík ze 4TETu, že? Písničky (všehovšudy čtyři, když jsem k nim moc hodná a počítám jako písničky i ty dva nápěvy), jejichž text napsal Lou Fanánek Hagen, byly chytlavé a myslím, že se v českých rádiích typu Impuls budou hrát ještě dlouho, minimálně tak, kterou jsem vám postla nahoře :-)
Také mě potěšil David Uličník v miniroli vojáka, byl vážně skvělý. I když jsem chvíli váhala, zda je to on, jeho "Popláááááááááááááááááách!" mě přesvědčilo, že je.
Celkově si myslím, že si ten název zasloužil lepší scénář (mám nápad na povídku s tímhle názvem, možná se dočkáte). A také, že Štědrý večer si zasloužil lepší pohádku. Ale jak říkám, každý má jiný vkus, někomu se třeba líbila :-) Já se dnes večer každopádně kouknu na Anděla páně a budu spokojená.

Veselé Vánoce ;-)

Garfield's first Christmas

Well, this isn't my first Christmas, but the second and the third picture are so true ;-)

Merry Christmas everyone!

Which Twilight Character You Are?

Created by BuddyTV

Po dlouhé době jsem se zase dostala k těmhle kvízům, je to celkem sranda, tak jsem se rozhodla sem nahodit jeden, vztahující se k poslednímu mému článku. Paradoxně jsem Bellou vždycky chtěla být (kdo by nechtěl, když má Edwarda, že? ;-)).
Možná sem časem hodím i další výsledky :-) Třeba Doctůrka ;-)

Stmívání

When you can live forever, what do you live for?

Tak jsme byly včera s kamarádkou na Twilight. Bála jsem se toho neuvěřitelně, jelikož knihu jsem si zamilovala hned, jak jsem ji přečetla (to už je aspoň dva roky zpátky... no, prostě od chvíle, kdy to u nás vyšlo, já mám na dobré věci radar :-)) a věděla jsem, že nebude lehké splnit všechny čtenářovy (čtenářčiny?) představy.Fotky mě moc neuklidnily, rozhodně jsem si v roli Edwarda nepředstavovala Roberta "Diggoryho" Pattinsona. Už podle fotek z natáčení to vypadalo, že z Edwarda bude napudrovaný psychopatický panák, což se bohužel v první části filmu stalo skutečností. Pokaždé, když se objevil vedle Belly, vypuštěl páru jako stará lokomotiva a utíkal jako malá holka. Samozřejmě, v knize to tak bylo taky, ale v Pattinsonově podání mi to přišlo opravdu podivné. Plus jeho neustálé "Neměli bychom se přátelit, ale nejde to, chci s tebou být kamarád...", no... :-)
Taky mě hned v jedné z úvodních scén pobavil fakt, že Jacobovi leze z úsměvu jeden delší zub (heh, tesák, narážek na další díly a zápletky s Jacobem bylo ve filmu požehnaně, například před závěrečným plesem Edwardovo "Jen tě tu chvíli nechám samotnou a už se kolem tebe slézají vlci" člověk pochopí jen, pokud četl minimálně dva díly série), ale to je snadno přehlédnutelný detail. Další chybku jsem objevila, když byla Bella s kamarádkami vybírat šaty na ples a ona si odběhla do knihkupectví. Když odcházela, bylo krásné slunné (od)poledne, ale když v další scéně vycházela z obchodu s knihou v ruce, byla tma jak v pytli... Absolutně znechucená jsem byla obsazením Charlieho, protože toho jako jediného jsem před filmem neviděla (všimli jste si, že mu Bella říkala celou dobu "tati"?), ale v jistém okamžiku mi přestal vadit :-)... No, každopádně do chvíle, než Bella odhalila sladké tajemství Cullenových, jsem znuděně polehávala na vedlejší prázdné sedačce a čekala, jestli přijde něco lepšího. Přišlo.
Opravdu mi připadá, jakoby se film v místě Bellina 'prozření' zlomil a dostal najednou lepší barvu a směr. Když ji Edward nesl na zádech do koruny stromu, rozlil se mi na tváři zasněný úsměv dívky, která by dala cokoliv na světě za to, aby mohla být na Bellině místě. Celkově byly romantické scény velmi dobře provedené, ale to nebylo na filmu zdaleka to nejlepší. V druhé části se filmu vážně dalo vytknout jen máloco. Představování Belly Cullenovým bylo přinejmenším zábavné (i když Rosalie ve filmu rozhodně nevypadala jako neuvěřitelně krásná žena) a příchod tří upírů-predátorů byl taky dobře vymyšlený. Za nejlepší scénu ale osobně považuji baseball v bouřce, ten se dle mého opravdu povedl.

Další dobře zpracovanou scénou byla Bellina hádka s Charliem (ano, v této chvíli mi přestal vadit herec :-)), to mi ho až bylo skoro líto, jak dobře to sehráli. A akční scéna v baletním studiu - dobré, pěkně provedené. Akorát to nemuseli tak přehánět s tou její skoropřeměnou... A na závěr scéna "Victoria v okně a její sestup ze schodů" byla jak vystřižený ze Sin City :-)
Celkově na mě film působil velmi pozitivně, první půlhodinu jsem přežila a náramně mi ji vynahradily dvě a půl minuty baseballu (vážně to stojí za to! ;-)). Rozhodně se na něj ještě znovu podívám, i když kniha je kniha.
Přestože jsem byla s filmem docela spokojená, nikdy tvůrcům neodpustím, že ho natočili. Vždyť Stephenie Meyer přece vytvořila něco, co by se nikdo neměl snažit vyrvat z lidské představivosti. Dala nám ideálního kluka snů, kterého by chtěla každá z nás, a to nejen pro jeho atraktivní vzhled, nadpřirozené schopnosti a věčný život, ale i pro jeho úžasnou rodinu a nehynoucí lásku... (kape z toho med, co? ;-)) A něco takovéhoprostě není možné převést na plátno. Představivost je totiž hrozná mrcha a dělá s námi divy :-)

Na závěr ještě pár fotek:
Cullenovic klan (zleva: Emmet, Rosalie, Esme, Edward, Carlisle, Alice, Jasper)
Bella a sourozenci Cullenovi
A nejlépe obsazené role (dle mého názoru) - Carlisle, James a Alice

Children in Need

Dnes večer byly v rámci projektu Children in Need vypuštěny první dvě minuty vánočního DW speciálu The Next Doctor!

Allons-y!

David Tennant quits as Doctor Who

Tak je to tady. David oznámil, že po speciálech s doctorováním seká. Všechny nás to mrzí, já na konci posledního Tennantovského speciálu určitě zatlačím nějakou slzu, ale z druhé stránky začíná nová éra Doctora Who...

Samozřejmě už se rojí spekulace a debaty o tom, kdo bude další Doctor a jak bude vypadat. Zaslechla jsem názory typu "černoch", "starší pán 50-60 let", "žena"... No, necháme se překvapit.
A tady jsou aktuální kurzy na nového Doctora:
2/1 David Morrisey
6/1 Patterson Joseph
8/1 James Nesbitt, Chiwetel Ejiofor
10/1 Russell Tovey, John Simm
12/1 Anthony Head
14/1 Robert Carlyle, David Walliams
16/1 Richard E. Grant
18/1 Richard Coyle, Aidan Gillen, Alan Davies, Sean Pertwee
20/1 Jason Statham, Harry Lloyd, Nigel Harman, Marc Warren, Jack Davenport
25/1 Julian Walsh, Adrian Lester, Alexander Armstrong
33/1 Julian Rhind-Tutt, Rupert Penry-Jones, James McAvoy
40/1 Bill Nighy, Stephen Fry, Ben Wishaw
50/1 John Barrowman, Ben Miles, David Suchet, Hugh Laurie
66/1 Gary Oldman, Matt Smith, Paul Bettany, Joel Beckett, Christopher Eccleston
80/1 Alex Kingston, Dean Lennox Kelly, Christopher Villiers
100/1 Ricky Gervais
150/1 Hugh Grant, Russell Brand, Vinnie Jones
200/1 Robbie Williams

Co vy na to, přežijem to? ;-)

Allons-y!

Festival Fantazie Speciál

Je na čase, abych sepsala svůj report (čti deníček) z této dlouho očekávané akce. Odkládala jsem to dost dlouho (sice to není nic proti přechozí čekací době na letní FF report, ale i tak), vymlouvala jsem se na nedostatek materiálů a času.. Jenže teď už mám všeho dost, takže směle do práce.
Co: Festival Fantazie Speciál
Kdy: 24.-28.10. 2008
Kde: Chotěboř

Od skončení letního Festivalu fantazie jsem se Speciálu nemohla dočkat. V iGoogle jsem si nastavila odpočívánání, tiskla jsem propagační letáky a roznášela je po městě. V den zahájení - pátek- jsem ani nešla do školy. V klidu jsem se balila, abych nic nezapomněla (cože se mi nepovedlo, nechala jsem doma kartu do foťáku).
Kolem poledne jsem nasedla na vlak a vydala se na cestu směrem domů, ehm, totiž do Chotěboře. V Olomouci bylo času na přestup dost, to nebyl problém, ale v Pardubicích jsem měla jen deset minut, a to už bylo horší. Když se vám totiž zpozdí rychlík z Olomouce o sedm minut, rázem je času mnohem méně. A aby toho nebylo málo, byl vlak nacpaný po střechu, že se nedalo sednou ani v chodbičce. Ale dost o cestě. Samozřejmě, že všechno vyšlo tak, jak mělo a já dojela do Chotěboře jen pár minut po udané době příjezdu. Naivně jsem si myslela, že budu mezi prvními (kdo by jezdil tak brzo před otevřením registrace, že), ale když jsem spolu s několika Vrátkaři dorazila k Sokolovně, stálo tam už asi 30 lidí. Počkali jsme si několik minut, které zbývaly do sedmnácté, a pak jsme se nedočkavě nahrnuli do prostor, určených k registraci. Potom to šlo relativně rychle - nahlášení jména, případné doplatky, vyfasování vstupenky, fronta na materiály a odchod (povětšinou) na ubytovatiště. Jako v lét jsem pro přenocování zvolila ZŠ Smetanovu, tentokrát mě však přiřadili do třídy 306. Do té jsem dorazila jako první, zaujala strategické místo u dveří (s mým časným vstáváním a pozdní večerkou to byl výborný tah) a vydala se do KD Junior hledat nějaké známé a zbaštit pár toustů. Potkala jsem několik lidí z léta, se kterými jsem strávila několik příjemných úvodních hodin. V devět jsme zašli na Slavnostní zahájení a vzpomínání, po kterém většina z nás zůstala na X Files. Já, která jsem tohle 'dílo' už viděla, jsem se raději odebrala do čajovny, kde jsem tušila možnosti setkat se s dalšími letními přáteli (a taky jsem se těšila na svůj Touareg ;-)). Kdybych tento report psala dřív, tak, jak jsem měla, jistě bych si lépe pamatovala většinu věcí, například, jestli jsem do čajovny šla sama nebo s někým dalším. Ale jelikož jsem přišla v deset a o půlnoci jsem plánovala jít na promítání Doctora Who, je klidně možné, že jsem přišla sama. Přesto se mi ale pořád něco plete, že tam se mnou někdo seděl. No, každopádně jsem během večera viděla Vojtu, Dragon Lorda, Navitas a Artemis, s posledními dvěma zmíněnými jsem proseděla další část večera. Krásnou shodou náhod jsem se ten večer seznámila i s Blancou, která seděla u vedlejšího stolu s Doctoristy.S tou jsem nakonec zůstala po zbytek pátečního provozu čajovny. Prošvihla jsem sice obě dvě promítání Doctora, ale stálo to za to.

Den druhý - sobota
Vstala jsem - jako obvykle - brzy a moje první kroky vedly do sprchy. Ráno, kdy skoro všichni ještě spali, se ani nemuselo čekat moc dlouho. Poté jsem učinila nálet na bar, koupila si džus a Florenty a usadila jsem se na odpočívadle v druhém patře spolu s leenou a Alexou, které jsem potkala u baru. V deset jsem je opustila kvůli přednášce Realita pohádek a legend, kterou na poslední chvíli převzal Vojta od Sethi. Jelikož to zjevně bylo téměř mimo Vojtův obor (což mě trochu překvapilo), pojal to spíš jako upoutávku na svou následující přednášku (Superman a spravedlnost amerických superhrdinů), na kterou já už jsem ale nešla, protože ve vedlejší místnosti Dragon Lord stavěl vesmírný válečný koráb. Tam jsem několikrát odrovnala Blancu svými DW narážkami, načež jsem se odebrala na Ementálovy Stargate znělky. Znělku SG-1 a SGA nechci slyšet nejmíň měsíc! ;-)
Potom následoval přesun do Sokolovny na namurasinu přednášku Doctor Who: Allons-y? In Cardiff?, kde jsem se opět setkala s Blancou (zapomněla jsem si tam zapsat recept na nealkoholické banánové daiquiri, nemá ho někdo?). Ve čtyři mě čekala další SeriesConová přednáškav Sokolovně, a to Mise Cardiff 2008 v režii Ziiny a Molira. Promítli nám fotky z jejich cardiffské dovolené a porovnávali se seriálovými záběry. Na pátou byla naplánovaná dvouhodinová pracovní porada č. 1 k FF09. Tam jsem poprvé zaslechla zprávu, že Vašek končí u HP, a že to vypadá, že není všem Speciálům konec. Jinak se ale nic moc nedělo, tak jsem se v šest vytratila pro tousty, vlastně své první jídlo toho dne vůbec. Počkala jsem si dvacet minut, než jsem dostala svou snídaňo-obědo-večeři a vrátila se na poradu (zase jsem tím pádem prošvihla Ananas ve Stargate).
Po poradě jsem chvíli seděla v čajovně s Navitas a Artemis; v deset jsme měli naplánovaný sraz s jedním tajným lapiduším klubem. Bohužel se nevydařil tolik, jako ty předchozí, protože pořád někdo někam odbíhal (hlavně já ;-)) a všeobecně se mi zdálo, že nebyla moc tematická nálada.
Proto jsem kolem půlnoci s Navitas zapadla na karaoke. Napřed jsem několikrát vycouvala hned u dveří, ale po chvíli si mé uši zvykly a my tam vydržely až do konce. Na pódium mě ale nikdo nedostal, i když se snažili. Karaoke skončilo myslím v pět ráno a většina účastníků se pak ještě přesunula do nonstop baru.

Den třetí - neděle
Celé dopoledne jsem proseděla s Blancou v čajovně. Povídaly jsme si a vymýšlely otázky do její večerní SeriesConové soutěže Nejslabší, máte padáka. Kolem dvanácté přišel Dragon Lord, řekl "Ty, ty, ty a ty - jdete se mnou na oběd." (další dvě byly Lyta a Diegina, které v čajovně byly taky, ale bohužel pozvání odmítly), postřílel nás prstem a šlo se. Po cestě jsme nabrali několik dalších lidí, takže nás nakonec bylo asi osm.

Přes oběd jsme propásli Randalfovu prezentaci fotek z FF2008 (1. část). Po dobré pizze (i když mám ten pocit, že byla trochu nedodělaná, aspoň ta moje) jsme se vrátili do centra dění FF a já naběhla do posilovny na Gatecon Reloaded, kde Stargate Command prodávali upomínkové předměty. Bylo už dost pozdě, takže většina věcí byla vykoupena, ale aspoň jsem sbalila všechny placky s Doctor Who a Torchwoodem, které zbyly a mrkla se na přednášku o dabingu od JacobCartera a Klenotky. Po skončení jsem na chdobě vrazila do Dragon Lorda s Blancou a Michalovým Dalekem (docela šok, když letíte z přednášky a v zorném poli se vám najednou objeví exterminující robot). Po probrání se z úleku jsem se přesunula na odpočívadlo v druhém patře KD, kam za chvíli dorazili mí před chvílí do mě naraživší kamarádi. Dragon zahájil svou Dalekoprezentaci, ze které se mohli všichni fanoušci DW (nezůstala jsem pozadu). Foťáky cvakaly, fanynky squeeovaly, majitel celebrity byl na vrcholu blaha ;-). Po prezentační odmlce jsem pomohla Blance s pár otázkami do její soutěže a pak jsme letěly do obchodu pro zapomenuté ceny na večer.

Po návratu jsme do půl sedmé dělaly zbývající otázky a ona se pak šla nachystat. Dragon Lord šel s ní pro soutěžní program a já jsem dostala na starost malého Daleka (což je skoro větší pocta, než kdyby mi svěřil svoje dítě), se kterým jsem se vydala do Sokolovny na SeriesCon, kde ještě probíhal Klenotčin Jukebox ne-sci-fi seriálových znělek.
Když znělky skončily a lidé v sále se prostřídali, nastoupila celá v černém moderátorka s technickou podporou za zády. Já jsem ještě doběhla pro nápoje a sedla si do první řady, kdyby náhodou došly otázky. Otázky ale nedošly a soutěž dopadla výborně.
Nakonec se vítězkou stala Shial a byla odměněna nealkoholickým šampaňským a čokoládovými bonbóny.
V osm začala ve velkém sále KD dvouhodinová přednáška Silvie Šustrové o dabingu a seriálech na Primě. Dozvěděli jsme se, že Prima chystá do budoucna plno překvapení, mimo jiné třeba Futuramu, Chucka, Pushing Daisies, americký Kancl a Life on Mars (to zděšení v očích fanoušků, když se dozvěděli, že to bude americká verze, to vám nepřeju vidět..). Zbytek večera jsem se potloukala všude možně, bylo mi zle po pizze a tak jsem šla poměrně brzy (asi v jednu) spát.

Den čtvrtý - pondělí
Ráno jsem se vybavila příslušenstvím pro svou přednášku a vydala se ji doučit na odpočívadlo. V deset jsem se zašla mrknout na začínající NarniaCon, kde Elendilka přednášela o Narnijskom svetě. Vrátila jsem se tam kolem jedné, dodívala jsem se na rozběhnutý Epic Movie a začala si připravovat přednášku. Přišlo neuvěřitelných třináct lidí ;-). Po přednášce jsem akorát stihla v KDčku pozdravit pana Mejzlíka a bylo vystaráno.
V pět jsem místo pracovní porady zavítala s Blancou na Filipovu Praktickou teorii her a v Maelströmové místnosti jsme rovnou zůstaly na Sirienovu Psychoanalýzu, ze které se velmi rychle stala psychohygiena. V sedm jsem měla končně příležitost navštívit Randalfovu přednášku o fotkách z letního FF, tentokrát s pořadovým číslem 2. Pak - v osm - jsme si byly s Blancou zahlasovat a zavzpomínat na dalším Klenotčině Jukeboxu (ne-sci-fi seriálové znělky 2), a naše hlasování bylo vylosováno na Dolejte řediteli (dostaly jsme DVD, Milky Way a placku BSG). Blanca byla tou dobou na Dragon Lordově přednášce o technologii v BSG, takže jsem převzala výhry a vydala se do 2. patra, abych tam na ni počkala (měly jsme v plánu užít si poslední večer FFS v Sokolovně).

Odpočívadlo bylo obsazeno Doctoristy, kteří slavili Lytiny narozeniny. Na stole leželo několik DW postaviček ve velmi neobvyklých polohách a několik lahví alkoholu (člověk se vlastně nesmí ničemu z toho večera divit, prý tam padlo deset lahví šampaňského). Přišla jsem právě včas, abych viděla útok Wolverina (alias kapitána Jacka Harknesse) na fise.

Nenechal se, ani jednou, a při jednom z posledních Jackových pokusů to odnesla i jeho modrá košile (která se v tu chvíli důkladně seznámila s fisovým pomerančovým džusem). Poté, co jsme Jacka svlékly z jeho mokrých svršků, zkusil to ještě na Deuse. Toho se nám podařilo zahnat do kouta, ale lapidušáci nám mezitím zabrali sedačky. Když se nám je podařilo vyštvat zpátky k čajovně, objevil se odněkud (Ziino? ;-)) nápad, otestovat jejich trpělivost. Původně nevinné věty "Zkusíme se k nim plížit, uvidíme, co budou dělat." se chytilo několik nejodvážnějších (nejšílenějších, nejopilejších... doplňte si sami) z nás a rozhodli jsme se to realizovat okamžitě. Nenápadné přibližování se, ukrývání se za průhlednými dveřmi a křik hesel jako "Běž, kryju tě!" by zaujal i hluchoslepého. Tímto stylem jsme se tedy dostali až k druhé skupině, která si nás nadšeně fotila. Dostali jsme se do poměrně mrtvého bodu, ze kterého nebylo kam nenápadně postupovat - za Deuse. Idea stáhnout ho na zem pak zpečetila osud jeho židle. Na Deuse se vrhlo nělkolik rozjívených a všehoschopných doctorovských rukou, a jelikož se nechtěl dát, vzdala se židle. S hlasitým křupnutím se složila na hromádku třísek a Deus byl na zemi hned ;-)
Samozřejmě by to nebyla pořádná zábava a adrenalin, kdyby kolem nešel někdo z organizátorů, konkrétně Tomáš Bačkovský. Ten to ale moc neřešil, jen na nás vyjeveně zíral. Podobně překvapený byl i Dragon Lord, před jehož přednáškovou místností se celá estráda odehrávala, a jemuž Deus narušil přednášku, když do místnosti vnesl to, co bývalo židlí a vzal si jinou. Navrch místnost zamkl, a když ji pak znovu otevřel, stál Dragon za dveřmi s nožem v ruce :-)
Než skončila přednáška, stihli jsme se jakž takž uklidnit, a tak jsme si s Blancou vzali z baru schované nealkoholické šampaňské a vyrazili do Sokolovny. Tam se od nás Dragon od pojil, jeho srdce zatoužilo po počítačové herně. My s Blancou jsme otevřely láhev, rozdělily obsah do tří sklenic a svou část jsme okamžitě vypily. Dragonovou jsme pak půl noci přenášely z místa na místo.
Jako první jsme zašly na XBox. Zahrály jsme si Kung Fu Pandu, zkusily Guitar Hero a pak jsme zapadly dolů k DDR. Už předtím jsem tam Blancu vzala a musím říct, že si nevedla vůbec špatně. Ani mě neudivilo, že tomu propadla stejně, jako já.
Po vydatném skákání jsme si daly pauzu a šly se mrknout, jak to jde chlapům v herně. Chvíli jsem poseděla u Verlaina, hrajícího Warcraft III a pak jsme s Blancou naběhly na Nintendo Wii, kde mě neuvěřitelně snadno porážela. Asi kolem druhé se k nám přidal Dragon Lord a já jsem mu ochotně přenechala místo hráče. Spát jsme odešli asi v 3:15.

Den pátý - úterý

Po probuzení jsem se sbalila a odnesla si věci do šatny v Sokolovně. Zašla jsem na snídani do KD, potkala jsem Navitas a společně jsme zašly na dokument Jak SF změnilo svět. Kromě nás tam nikdo nebyl a ani my jsme tam nezůstaly moc dlouho. V deset přijela Česká televize, natočila pár rozhovorů a zase zmizela.
Celé úterý bylo prosyceno atmosférou smutného konce Festivalu a loučení. Co chvíli někdo přišel, někoho objal, pozdravil a byl pryč. V jednu jsme odcházeli i my. Rozloučila jsem se se všemi, které jsem našla (slze jsem se neubránila) a spolu s dalšími lidmi jsem vyrazila na nádraží.
Cesta do Brna probíhala poměrně vesele, pořád bylo okolo plno festivalových lidí, v Havlíčkově Brodě se od nás odpojili Pražáci. Z Brna to pak bylo horší, to už jsem jela sama.




Ještě týden jsem byla plná festivalové energie, která přináši tu největší pohodu, jakou znám. Vždyť co může být lepší, než čas strávený s přáteli, se kterými sdílíte zájmy, myšlení a zážitky? ;-)

Mějte se krásně a nashledanou na 12denním Festivalu Fantazie 1.-12.7.2009!

Dodatek: Fotky, které jsem použila pro svůj report nejsou moje. Jak jsem psala, nevzala jsem si kartu do foťáku, tudíž jsem musela zneužíét archívu jiných. Vlastníky fotek tedy jsou: colonelLAZYjohn, JacobCarter, Shial, jack88 a Pomeranc.

Gaudeamus 2008

Dnes jsme se s Ufonem (promiň, Martine, nemůžu si zvyknout na Th3Buth3r ;-)) vydali na veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání. Byl to takový spontánní nápad, napsal mi včera večer, jestli bych nechtěla jet a já řekla "tak jo", a tak jsme jeli :-)

Vyjeli jsme v půl osmé vlakem, aby to byl aspoň trošku zážitek. Do Brna jsme přijeli chvíli po deváté, načež jsme se namačkali do přecpaného autobusu a vyjeli směr Výstaviště. Od Prostějova se s námi táhlo velké hejno studentů (jsou studenti hejno, houf nebo smečka?), které nás neopustilo ani po výstupu z autobusu, takže bylo jasné, kam všichni míří. Koupili jsme si vstupenky, hned u vchodu vyfasovali reklamní letáčky a vydali se směrem k pavilonu F. Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali, ale jakmile jsme se rozkoukali a zakroužkovali v prospektech plánované přednášky, šlo všechno jako po másle. Dohodli jsme se, že budeme radši chodit všude spolu, abychom se pak zbytečně nemuseli hledat.

Po absolvování několika přednášek (ČVUT, Technická v Liberci, AAUNI - vyhrála jsem v anketě ;-)) jsme se vydali na průzkum jednotlivých stánků. Zatímco Ufon se koukal po technických školách, které by nabízely kvalitní studium IT, já se rozplývala nad zahraničními univerzitami s nesmírně zajímavými obory. Výsledkem našeho zkoumání bylo někiolik kilo prospektů a informačních letáků, několik propisek a balónek FITu VUTčka.

Ve dvě hodiny jsme z výstaviště vypadli, nabušení informacemi a dobře naladěni. Tramvají jsme se dopravili k hlavnímu nádraží a, jelikož jsme měli ještě dost času, zašli jsme do krypty kapucínských mnichů a na oběd. Pak následovala cesta domů v uličce přeplněného vlaku. Vzhledem k tomu, že jsme vstávali poměrně brzo, nebylo ani divné, že jsme si oba na půl hodinky zdřímli ;-)

Čáry máry, hokus pokus... Aneb jak zkazit středověkou legendu snadno a rychle

Během minulého týdne jsem si stáhla první tři díly nového seriálu z dílny BBC s názvem Merlin. Z ohlasů to vypadalo na docela zdařilou věc s příjemnou hudbou a dobrými efekty. Byla jsem tedy natěšená.
Jenže ouha - už pár minut po začátku prvního dílu mi čelist zapadla kamsi pod židli a nepodařilo se mi ji vrátit na původní místo skoro až do konce. Ostatně, můj kamarád Griffin to vystihl perfektně:

"Zdar, kdyby se ti nejakou nestastnou nahodou stalo, ze bys mela sanci se podivat na serial, ktery se jmenuje Merlin, tak to u vsech vsudy nedelej, je li ti mozek mily.. jen par postrehu z prvnich dvaceti minut prvniho dilu nemaj co delat, tak udelali nejakej pojebanej serial jmenem Merlin,..merlin je tam mlady, rikal ze se nikdy magii neucil (ucila ho Mab.) a je to na kamelote (ktery nechal postavit az Artus , a to uz byl merlin celkem jetej )...navic tam mluvi o nejakem jeho otci, a on zadneho nemel..podle legendy.. a s kazdou minutou nabyvaji dalsi a dalsi hovadiny...neco tak zmrseneho sem fakt dlouho nevidel...dokonce i ten serial Ivanhoe, ktery kdysi bezel v televizi, byl povedenejsi, a to uz je co rict...protoze to byla tezka fraska. hah..artus stejne stary jako merlin..HA'..artus takovej kreten..HA!'...to je voslovitost. HA! Guenever na stejnem hrade jako Artus HAAAAHA"

Trefné. Tvůrci evidentně docela slušně zapojili svou fantazii a na legendy se zas tolik neohlížejí. Pro desetileté dítě je to určitě paráda, ale já - milovnice historie a středověkých legend - hořce pláču.
Jeden efekt to ale má (a tím vlastně tvůrci docílili toho, co chtěli), a to takový, že se na ten seriál budu dívat dál. Zajímá mě, co dalšího chlapci domotají....

Ambush & Rising Malevolence

Konečně je to tady. Po celovečerním pilotu, který fanoušci Star Wars s očekáváním shlédli v kinech, se na obrazovky amerických diváků (konkrétně diváků stanice Cartoon Network) dostali naši oblíbení Jediové. A to hned v dvojité náloži. První dva díly seriálu Clone Wars určitě překvapily valnou většinu diváků. Vtipné hlášky, skvělá akce, dobrý příběh. Víc jsme ani nečekali, jsme mile zaskočeni.
Příběhy jednotlivých dílů tvoří jakési uzavřené celky, to ale neznamená, že byste si nějaká z nich měli nechat ujít. Naopak, jen všechny společně mohou úplně osvětlit, co se vlastně stalo v době mezi Epizodou II a III.

Ambush

"Great leaders inspire greatness in others."

Galaxie je rozdělená válkou. Mírumilovné světy si musí zvolit stranu, nebo čelit hrozbě invaze. Republika i Separatisté zápolí o loajalitu neutrálních planet. V zoufalé snaze zbudovat republikovou zásobovací základnu v systému Toydaria, Mistr Jedi Yoda putuje na tajné vyjednávání na neutrálním měsíci...
Mistr Yoda a tři clone troopeři se vydávají na Toydariu vyjednávat s králem o spolupráci s republikovou armádou. Chtějí na Toydarii vybudovat základnu. Lstí je ale u krále předežene Asajj Ventress, která se ho snaží přesvědčit, aby se přidal k Separatistům. Yoda a jeho společníci musí čelit její obrovské armádě strojů a dokázat tak, že Jediové jsou dostatečně silní, aby uchránili sebe i planetu.

Risin Malevolence

"Belief is not a matter of choice, but of conviction."

Hvězdná flotila klonů je pod útokem! Desítky republikových válečných lodí byly zničeny nelítostnými překvapivými útoky, které nenechávají nikoho naživu. Šíří se zvěsti o nové strašné zbrani separatistů. Tváří v tvář rostoucímu strachu rada Jedi posílá mistra Pla Koona, aby tuto hrozbu dostihl dřív, než zaútočí znovu...
Jenže generál Grievous se svou novou zbraní zaútočí i na loď mistra Koona. Tomu se podaří kontaktovat Coruscant a uniknout v podu s několika troopery, než je loď zničena. Grievous však vysílá několik droidů, aby zničili všechny únikové pody - jejich tajemná nová zbraň nesmí být vyzrazena. Anakin a Ahsoka se vydávají mistra Koona zachránit.

Koh-to-ya... eh, tedy... May the Force be with you! ;-)

We're So Happy You're So Happy

Další díl 'Zoufalek' s dalšími zajímavými zvraty! Tady nám tvůrci jasně ukazují, že s přibývajícími díly bude děj zajímavější a zajímavější.

Mike se poprvé setkal se Susaniným novým přítelem a kupodivu si padli do oka, což se ale přestane Susan líbit ve chvíli, kdy se Mike rozpovídá o jejich bývalém milostném životě.








Lynette, která má strach, že se její děti kamarádí se školním drogovým dealerem, se spojí s Porterem přes internet a tím, že se vydává za jinou ženu, vyzvídá. Vše by bylo v pořádku, kdyby se Porter do tajemné Sarah J. nezamiloval.

Gabrielle přesvědčí Carlose, aby kvůli jejich nedostatečné finanční situaci vzal práci maséra v Klubu, co má za následek jejich vyloučení z vyšší společnosti. To si ale Gabby nemůže nechat líbit.








Bree při práci na své kuchařce zanedbává svou rodinu, hlavně Orsona, kterého úmyslně nejmenuje ani ve své knize, ani při interview v rádiu. Stydí se za to, že byl její muž ve vězení?








A nakonec Eddie a Mr. Williams. Když Karen McCluskey Eddie urazí, její muž přijde starou paní varovat. Když se Mrs. M. omluvit nehodlá, zničehonic se ztratí její jediný přítel - kocour Toby. To je ale gangster, ten Mr. Williams, což? ;-)

(obrázky převzaty z http://spoilertv-desperatehousewives.blogspot.com)

You're Gonna Love Tomorrow

A je to tady. Konečně se diváci dočkali nové série 'Zoufalek'. Po čtvrté sérii, tak nečekaně ukončené sedmnáctým dílem, je tu pětka plná nových zvratů a osudů. Pětice (možná dokonce šestice) sousedek z Wisteria Lane nás bude oblažovat dalších několik týdnů.Ale přejdu raději k prvnímu dílu, jelikož zbytek si můžu jen domýšlet. V neděli byl odvysílán, v pondělí jsem ho stáhla. Samozřejmě, že jsem v tu chvíli neměla k dispozici české titulky, ale jakmile jsem video spustila, nemohla jsem to zastavit :-). Tak jsem si stáhla alespoň titulky anglické, protože zrovna u tohoto seriálu není dobré, když vám něco unikne.
Díl začíná flashbacky Susan Mayer, ve kterých se dozvídáme, že Susan porodila chlapečka. Ano, nemýlíte se, pátá série se opravdu odehrává pět let po čtvrté (kdo si, stejně jako já, myslel, že nás scénáristé jen lakují, má smůlu) a předešlá léta se prolínají se současným dějem právě formou flashbacků.Všechny ženy si žijí své životy, pravidelně se scházejí na partičku pockeru. Susan se (kromě porodu) také rozešla s Mikem a našla si nového přítele; Lynette řeší neustálé problémy se svými pubertálními syny, Gabrielle se z krásné modelky změnila na maminu v domácnosti, která se stará o dvě nevychované dcery (jedna z nich je velmi podobná malému prasátku) a slepého manžela. Bree a Catherine spolupracují na vydání kuchařky, v níž se Bree chlubí nejen svými, ale i Catherininými výtvory a vydává je za své. Největší překvapení nás ale čeká u Eddie. Její osud totiž nebyl na konci čtvrté série nastíněn ani trochu, a proto nejednoho diváka zaskočí, že se Eddie Britt vrací do Wisteria Lane jako Eddie Williams spolu se svým manželem, který vypadá jako vhodný kandidát na cenu Maniak roku, tudíž s ním téměř jistě můžeme počítat do hlavní dějové zápletky. Má snad něco společného s ženou a dítětěm, které kdysi Mike a Susan srazili při jedné vyjížďce a zavinili tak jejich smrt?
První díl nové série byl rozhodně překvapením a těším se na další. Těšte se taky ;-)

Myšlenka na kostým

Už od prázdnin si pohrávám s myšlenkou, že bych se pokusila nějakým způsobem získat fan kostým. Samozřejmě, že se nejvíce poohlížím ve Star Wars světě, ale donedávna jsem nemohla nic kloudného najít. Až teď. Myslím, že zkusím tenhle:
Možná jsem naivní, ale přijde mi poměrně jednoduchý na výrobu (samozřejmě, že nebude přesný, ale takovou pěknou napodobeninu by se mi mohlo podařit vytvořit) a už jsem začala s hledáním materiálu - tričko (bílé nebo dobře modré) v second handu snad seženu a tu vrchní tuniku musím ještě promyslet. Zbytek je hračka, jen ten pásek bude asi trošku náročnější.
Taky jsem našla stránky slečny, která několik svých kostýmů má, a mezi nimi i právě tento. Kdyby se mi povedlo něco podobného, byla bych nadšená. Držte mi palce ;-)
Její fotky kostýmu:

May the Force be with you! ;-)