Vyjeli jsme v půl osmé vlakem, aby to byl aspoň trošku zážitek. Do Brna jsme přijeli chvíli po deváté, načež jsme se namačkali do přecpaného autobusu a vyjeli směr Výstaviště. Od Prostějova se s námi táhlo velké hejno studentů (jsou studenti hejno, houf nebo smečka?), které nás neopustilo ani po výstupu z autobusu, takže bylo jasné, kam všichni míří. Koupili jsme si vstupenky, hned u vchodu vyfasovali reklamní letáčky a vydali se směrem k pavilonu F. Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali, ale jakmile jsme se rozkoukali a zakroužkovali v prospektech plánované přednášky, šlo všechno jako po másle. Dohodli jsme se, že budeme radši chodit všude spolu, abychom se pak zbytečně nemuseli hledat.
Po absolvování několika přednášek (ČVUT, Technická v Liberci, AAUNI - vyhrála jsem v anketě ;-)) jsme se vydali na průzkum jednotlivých stánků. Zatímco Ufon se koukal po technických školách, které by nabízely kvalitní studium IT, já se rozplývala nad zahraničními univerzitami s nesmírně zajímavými obory. Výsledkem našeho zkoumání bylo někiolik kilo prospektů a informačních letáků, několik propisek a balónek FITu VUTčka.
Ve dvě hodiny jsme z výstaviště vypadli, nabušení informacemi a dobře naladěni. Tramvají jsme se dopravili k hlavnímu nádraží a, jelikož jsme měli ještě dost času, zašli jsme do krypty kapucínských mnichů a na oběd. Pak následovala cesta domů v uličce přeplněného vlaku. Vzhledem k tomu, že jsme vstávali poměrně brzo, nebylo ani divné, že jsme si oba na půl hodinky zdřímli ;-)
1 komentář:
Klári, moc se mi líbí tvůj styl psaní .. :) a doufám, že nebudeš lakomá a podělíš se o získané vědomosti :) .. jo a pozdravuj Ufona :-), pa Terez
Okomentovat