Analýza prvního traileru na Season 6 Doctora Who

25. prosince 2010 nás BBC obdarovalo vánočním speciálem Doctora Who s názvem A Christmas Carol. Já osobně jsem byla tímto nejvánočnějším vánočním speciálem v historii DW velmi mile překvapená a jeho závěrečné minuty mě navnadily na šestou sérii seriálu, která začne na jaře příštího roku. S6 trailer byl totiž plný zajímavých scén, rychlých střihů, nečekaných postav a kulis. Dlouho mi nedal spát a tak jsem byla nucená udělat analýzu tohoto kousku.
Trailer i se slovenskými titulky k dispozici tady.


Přepis traileru:
1) Ludvík XIV. rozrazí dveře, za ním dva mušketýři. „Where is the Doctor?“
2) Vojáci jednotky SS prohledávají dřevěnou chatu; vlevo dvě postele nad sebou, vpravo visí prádlo na šňůře (vojenské prostředí); překvapeně na něco hledí. „I’ve been running.“
3) TARDIS; Doctor, Amy, River utíkají od konzole. „Faster than I’ve ever run.“
4) Doctor utíká s nějakou dívkou lodí (?), probíhají ruku v ruce kolem lampionu (vpravo).
5) Ozbrojení muži prochází místností s plastovými závěsy (přestavba?) „And now it’s time for me
6) to stop.“ Ozbrojení muži vtrhnou do místnosti, první udává pokyny.
7) Ozbrojený černoch zamíří pistolí za kameru, všichni míří na Doctora, sedícího za stolem v prezidentské kanceláři v Bílém domě. „I'm going to need a S.W.A.T. team ready to mobilise; street maps covering the whole of Florida (tímhle si fakt nejsem jistá), a pot of coffee, 12 jammie dodgers and a fez.“
8) Letící záběr na americké pláně. „Somewhere different, somewhere
9) brand new.“ Auto jede po prašné silnici uprostřed plání ke skalám.
10) „I wear a Stetson now. Stetsons are cool.“ Doctor leží na autě, na hlavě má kovbojský klobouk -> mluví s Amy a Rorym, kteří jsou oblečení do tepla/výletně (Amy v červené flanelové košili, Rory v tmavě zeleném tričku s krátkým rukávem) a mají na zádech batohy -> River mu klobouk ustřelí
11) „We’ve been recruited.“ Hala hlídaná ozbrojenými vojáky, vidíme cedule ‚Do not approach the prisoner‘, dva kravaťáci kráčí do středu haly, osvětleného reflektory. „Recruited by whom?“ Sedí tam Doctor, spoutaný řetězem a zarostlý jako trosečník.
12) Vesmírná loď ála Lodger, u vstupu stojí River a svítí do ní baterkou. „You going to have to trust us this time.“
13) Doctor a dívka (4) stojí na vrcholu čehosi, za nimi se kouří, dým je zvýrazněn světly. „You have to do this-“
14) Kosmonaut ála Vashta Nerada natahuje ruku ke kameře, stojí v dřevěných dveřích.
15) „-and you can’t ask why.“ Amy, Doctor a Rory v TARDIS. Flanelová košile (11)
16) Výbuch v TARDIS konzoli. Doctor a Rory stojí u ní, Rory má vestu.
17) Amy (v saku) v domě se polekaně otočí, svítí baterkou za kameru. Za Amy je vlevo na zemi houpací kůň, stará popsaná zeď a dveře.
18) TARDIS; Amy a Rory stojí nahoře u konzole, sledují Doctora, který před kamerou vytáhne svítící krychli a fascinovaně si ji prohlíží.
19) Naked River!
20) Amy málem padá ze skály, před něčím/někým utíká.
21) Amy na pláni, za ní jsou skály, otáčí se. Dvě terénní auta, tři kravaťáci; jeden mluví s Amy. Záběr je z dálky.
22) Rory a Amy utíkají chodbou lodi, Rorymu se těsně zavřou dveře před nosem.
23) Ood kráčí koridorem lodi (22).
24) Creepy keramické panenky s blonďatými vlasy; Rory se jim snaží zabouchnout dveře, za kterými se schovává s Amy.
25) Amy má „zjizvenou“ tvář, křičí.
26) „My life in your hands, Amelia Pond.“ Doctor s Amy v TARDIS.
27) Škvíra (ve dveřích), skrz ni vidíme Doctora. „You see these eyes?
28) They’re old eyes.“ Zjizvená Amy (25) v temném pokoji.
29) Zjizvená River vystrašeně sleduje něco za kamerou. „And one thing I can tell you.“
30) Vyděšený Rory svítí baterkou do chodby.
31) Rozostřený záběr na místnost za dveřmi, v místnosti stojí mimozemšťan roswellského prototypu. „Monsters are real.“

Analýza bodů traileru:
Záběry 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 20, 21, 26, 30 pravděpodobně z prvního dvojdílu – Amyina flanelová košile, Roryho tričko, scenérie USA, Doctorův černý motýlek a kravaťáci.
Záběry 4 a 13 spojuje dívka v šatech. Pravděpodobně epizoda Neila Gaimana.
Záběry 16, 18, 22, 23 jsou propojené Roryho vestou a/nebo koridorem lodi.
Záběry 17, 25, 28, 29 spojují jizvy/stehy a Amyino sako.
V záběru 31 by vzhled aliena nasvědčoval vztahu s Amerikou, ale zdi pokoje vypadají jako z domku v záběru 16.
Kosmonaut/skafandr v záběru 14 stojí u dřevěných dveří, což by napovídalo vztahu se záběrem číslo 2, podle toho mála, co můžeme vidět.
V záběru 12 je River zřejmě oblečená stejně jako v záběru 10, ale to u ní nic neznamená.

Určitě se brzy objeví lepší a přesnější analýzy, ale tohle jsou mé prvotní poznatky, o které se chci podělit.

EDIT: Velmi dobrá analýza traileru zde

Konec prázdnin, začátek povinností (?)

Jelikož jsem na konci léta byla (opět) nesmírně líná, nepodařilo se mi sepsat report z POConu, ani dalších miniconů, které se udály v posledním srpnovém týdnu. IstroCon se pokusím rozepsat zvlášť, ale zbytek shrnu teď tady.

Co: POCon
Kdy: 26.-29.8.2010
Kde: Veľký Šariš
Výborný prodloužený víkend na východě Slovenska s mými úžasnými scifisty, který se nesl v duchu Šarád, Merlina, Městečka Palerma a Twisteru. Dalšími výraznými atributy tohoto conu byly rozvařené těstoviny, FAIL trip na šarišský hrad, houpačka a vraždění Teivose.
Ostatně, není nic jednoduššího, než nastínit bezprostřední zážitky pomocí zápisků z "eštébáčiku", který jen tak tak celý con přežil (většinu narážek pochopí zřejmě jen modří).

Z POConu jsem si to zamířila (kam asi?) k Samovi (neuvěřitelné!) a pak do Bratislavy na dva minicony/párty.

Co: BazénPárty/MiniArlinCon
Kdy: 30.8.-1.9.2010
Kde: Bratislava
Skvělá tečka za POConem a uzavření letní conové sezóny. Bazén párty u Elen a Soničky bez bazénu, ale s UNO!, BSG Board Game a Emmy Awards. MiniArlinCon u marsela s vínem a Bradleym všude, kam se podíváš, letošní neuvěřitelně skvělé prázdniny zakončil.

A co bylo potom? Potom jsem během bleskové akce podepsala smlouvu na byt, ve kterém teď sedím, spím, bydlím a píšu tento report. Privát v Brně je krásný, s barevnými stěnami a relativně příjemnou dostupností do města. Navíc jsme se se spolubydlícími ještě nepozabíjeli a to je celkem úspěch, no ne? :-)

Úspěšně jsem započala svůj první semestr na vysoké škole. Zatím jsem šťastná a spokojená, ale hádám, že se to nejpozději během prvního zkouškového změní. Jen pro zajímavost, kromě svých povinných předmětů (Úvod do literatury, Practical English, Úvod do lingvistiky, English Grammar, Úvod do studia kultury USA & Velké Británie) jsem si zapsala i věci, za které jsem opravdu ráda - Muzikálový sbor, Filmová hudba, Od opery k muzikálu, Anglo-americké drama na jevišti, Keltské jazyky. Doufejme, že mi to nadšení vydrží, co nejdéle...

Se spoluguidisty, přebývajícími v Brně, jsme se konečně dohodli na společných střetnutích v den, kdy nám to všem vyhovuje -> zatím jsme se ještě nikdy nesešli všichni. Ale byli jsme s Freak a Citronem na Létajícím rabínovi a oba byli nadšení, což je super :-)

... a tak si tu teď žiju. Hledám brigádu v Brně, chodím popíjet s kamarády, většinu času mluvím víc anglicky než česky. Zatím je to pro mě ideální. Čas ukáže, jestli tohle byla správná volba.

Pohádka o Soničce

Bylo nebylo, v jednom velikém hradu na rozkvetlé louce žila krásná Sonička. Nebyla to žádná princezna nebo šlechtična, jako ty ostatní nudné pohádkové postavy, Sonička byla simík. Celé dny trávila se svými přáteli – vílami, elfy a duhovými poníky –, se kterými si vyprávěla zábavné příběhy a pletla věnečky z květin.
Když se jí zachtělo změny, projížděla se na svých růžovo-stříbrných jednorožcích přes blízké lesy a vymýšlela nové krásné účesy pro svoje vílí kamarádky.

Jednoho dne, zrovna, když se siminka Sonička chtěla věnovat poslouchání písní z Glee a hraní nejnovějšího datadisku k The Sims 3, objevil se nad její loukou temný mrak. Všichni elfové, poníci i víly se utíkali schovat do hradu a Sonička zůstala na palouku sama. Vzhlédla k obloze a spatřila hrůzu, jaká dosud žádný pohádkový hrad nepostihla – Avengerovy ponožky! Rozhodly se, že využijí své kolosální podpory, které plytká podpora DDO nesahá ani po kotníky, a ovládnou Soniččin hrad i s loukou a jednorožci.
„A to teda ne!“ vzepřela se Sonička a sundala si z hlavy zelený krystal. Probodla ponožky pohledem vražedným tak, že by se za něj nemusel stydět ani Chuck Norris, a vhodila krystal do obří díry na jedné z pat. Ponožky zakvílely, zkroutily se a odplachtily zpět do Avengerova šuplíku.
Sonička se potěšeně usmála. „To bychom měli,“ řekla si a pro jistotu ještě zkontrolovala oblohu. Byla jasná, modrá jako hladina lesního jezírka a přes celou její délku se rozpínala sytě barevná dvojitá duha, která už nikdy nezmizela.

Jak R@100 vyvraždil SFG

„To máme další,“ zamumlal si a napůl ohryzanou tužkou si odškrtl položku ve svém notesu. Zastrčil ho do zadní kapsy kalhot a zvedl zakrvavenou mačetu. Zkoumavě si prohlédl stopy krve na nástroji a pak jej otřel do černé látky, kterou následně odhodil na mrtvolu na zemi. „Já ti dám Torchwood.“

„Pane, tričkový vrah opět zaútočil,“ volal mladý policista za běhu na svého nadřízeného.
„Zase?! Máte nějaké stopy?“ Policejní kapitán vztekle uhodil pěstí do stolu.
„Jako… obvykle, pane. Na… místě činu zůstalo jen… podivné tričko,“ lapal po dechu jeho mladší kolega.
„Co je to tentokrát?“
„Nějaká ‚Evolution of Cylons‘,“ odvětil a podal kapitánovi fotografie z místa činu. „Co jsou to Cyloni, šéfe?“
„Zřejmě nějaký kult uctívačů punčoch,“ zamumlal si pro sebe kapitán a připevnil obrázky na nástěnku k dalším podobným. „To už je osmý případ tento měsíc. Nejdřív nějaká divná bílá budka na modrém tričku, pak ten zvláštní obličej ženy na bílém – to bylo neobvykle čisté a úhledně poskládané –; žlutý drak na zeleném tričku… Experti se mezi těmi symboly stále snaží najít souvislost.“
„Myslíte si, že se nám tím snaží něco říct?“
„Určitě. Já na to přijdu.“

Zběžně prohlédl svůj notes a pousmál se. Většina položek byla přeškrtnutá, zbývaly už jen dvě. Ty ležely před ním na bezvládné hromadě, potřísněné krví a cáry látek. Spokojeně odškrtl i je a natáhl se pro dvě trička, daná přes židli. Růžové přehodil přes mladší a bílé přes starší sestru.
„Tak. Já vám dám, trička…“

MarsCon

Protože léto je dlouhé a mí drazí přátelé ze SFG bydlí daleko na to, abychom se scházeli "jen tak" třeba v hospůdce, musíme si dělat soukromé cony. A samozřejmě, že musíme mít i nějakou náplň conu, nějaké téma. To, že se ho pak nikdo nedrží, je věc jiná.
Co: MarsCon
Kdy: 6.-8.8.2010
Kde: Nemce, Banská Bystrica

Den první - pátek
Na MarsCon jsem jela - jako obvykle - přes Trenčín, tentokrát se však ke mně nepřipojil Samo, ale Mystic se Siriusem a rozhodně se nedá říct, že by cesta do BB byla nudná, jen poněkud dlouhá. Kontakt nám nevystačil ani do poloviny, ale dobrou třičtvrtěhodinu jsme dokázali zabít srovnáváním překladů Harryho Pottera.
Po příjezdu do Banské Bystrice jsme naběhli do blízkého Kauflandu, který byl nacpaný lidmi, a tak jsme jen u pokladen strávili asi dvacet minut. Kvůli tomu jsme pak museli dobíhat autobus do Nemiec, ale stihli jsme ho a potkali jsme v něm další návštěvníky MarsConu.
Po krátké dezorientaci jsme se přivítali s Titi, Samem a Thurim, kteří nás - jakožto první conovníci - už netrpělivě čekali. U Titi doma jsme složili svá zavazadla a vydali se na první quest conu - najít v domě všech 20 sad Keanu.
Než dorazila bratislavská divize, každý se bavil, jak uměl. Titifriends hráli v kuchyni Ugandu (tedy Ubongo), my jsme gossipovali v obýváku a zasvěcovali nepoznamenané do tajů Ufoporna (neboli Upoforna, jak poznamenala Titi). Se Samem a Thurim jsme se vydali do obchodu pro pivo a přinesli jsme hromadu Heinekenů, ke kterým jsme dostali otvírák a tričko.
Když naši drazí přátelé z BA dorazili, přesunuli jsme se do garáže, kde jsme zahájili večerní program plný promítání Arlin videí, grilování a Glee songů.
Během odpoledne prohlásil Thuriazs, že ještě neviděl Twilight že by na něj rád uspořádal drinking game. Tu jsme rozběhli o půlnoci. Ve čtvrtině filmu nám ale došel alkohol a někteří z nás se, zoufalí z toho, co viděli, v polovině zvedli a odešli spát. K rozhořčení všech těch, kteří si chtěli tento neobyčejný kinematografický zážitek vychutnat do konce, si s sebou Thuri odnesl flashku s filmem.

Pravidla Twilight drinking game:
1) Slow-mo - pijeme!
2) Smějeme se, když scéna není myšlena vtipně - pijeme!
3) Když se něco třpytí - pijeme!
4) Edward nahodí svůj upřený pohled - pijeme!
Au...

Den druhý - sobota
Když jsme se v sobotu ráno/dopoledne vyhrabali z postelí pustili jsme si první epizodu Life on Mars, aby MarsCon dostál svému jménu. Poté jsme se vydali do města na procházku, na oběd a vyprovodit odjíždějící - Maťa a Sama.
V hospodě, kde jsme se zastavili na jídlo, jsme se pobavili s majitelkou, která nám srdečně nabízela veškerý svůj sortiment a byla tak přesvědčivá, že by prodala i Ježíše s pračkou.
Na zpáteční cestě jsme se opět zastavili v Kauflandu a o dva conovníky slabší jsme se vrátili k Titi domů.
Večer se nesl ve stejném duchu, jako ten předchozí - Arlin videa, Glee, opékání a místo Twilightu další epizoda Life on Mars. Když nám v půlce noci začala být venku zima, přesunuli jsme se do domu, kde jsme se všichni nasáčkovali do Atalantina pokoje a rozhodli se, že tam dnes budeme spát opravdu všichni (někteří nevydrželi a šli si nakonec lehnout vedle, ale moc jich nebylo). Věnovali jsme se klasickým conovým zábavám - kontaktu, gossipování a (Thuri s Namuras) hledání neoficiálního videa k letošnímu World Cupu.

Den třetí - neděle
Poslední den bývá vždy tichý, unavený a smutný. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Dopoledne jsme pomalu vstali, pobalili se a začali se připravovat na odjezd. Jako první nás v neděli opustila Namuras s Thuriazsem a my jsme je následovali asi hodinu poté.
S bratislavskou sekcí (marsel, Sonička, Radeon) jsme se rozloučili na nádraží a vydali jsme se na autobusovou stanici, kde jsme se (já, Pan Citron a Sirius) nalodili na autobus do Trenčína, zatímco Mystic vyrazila hledat nástupiště, ze kterého měla odjet rovnou domů.
V Trenčíně se naše a Siriusovy cesty také rozdělily - on jel domů a já s Citronem k Samovi na AfterCon (už tradiční), na kterém nás jako tečka za víkendem čekal nečekaný a báječný film Inception.

Krčmokon 2010

Letošní Krčmokon byl můj první, přestože se tato akce v minulosti odehrála už dvakrát. Předloni jsem SFG neznala a loni mi to nevyšlo kvůli práci (a tak se za mnou alespoň stavili Torchwooďáci po cestě domů). Vzhledem k mé víceméně úspěšné infiltraci SFG v poslední době bylo ale jasné, že letos mě prostě Krčmokon minout nemohl. Prosím, omluvte způsob tohoto reportu, z KK je velmi těžké si něco zapamatovat.
Co: Krčmokon
Kdy: 30.7.-2.8.2010
Kde: Lednica

Den první - pátek
Moje cesta se začala (jako už klasicky každý trip na Slovensko) v autobusu na trase Prostějov - Trenčín kolem osmé hodiny ranní. V TN na mě čekal Samo, se kterým jsme se naložili na vlak do Púchova, kde jsme pak přesídlili na autobus do Lednice (chtěli jsme ujebat púchovské MHDčko, ale neprošlo to *sad*). V Lednici jsme vystoupili o zastávku napřed, zřejmě proto, že jsme se nemohli dočkat našich spoluconovníků (nebo taky proto, že si Samo nepamatoval, kde přesně máme vystoupit) a zamířili jsme k hostinci U Planků, ze kterého jsme už z dálky slyšeli nezaměnitelné výkřiky rozjařených scifistů (a Johna Barrowmana z televize). Uvítala nás kopka lidí, kterým se tímto omlouvám, ale nevím, kdo všechno tam byl...
Namuras nás provedla po Lednici, která s jejím odborným výkladem rozhodně získala na exkluzivitě. Zespodu jsme si prohlédli hrad, Katarínkin prameň a místní drůbež a vrátili jsme se zpátky do krčmy.
V patře, kde jsme byli ubytovaní, někdo objevil standee slovenského ministra kultury Daniela Krajcera a rázem se z něj stala největší atrakce pátečního odpoledne.
Večer se jedl guláš, klábosilo se nad pivem a zpívalo při Ultrastaru. V průběhu večera/noci dorazili další conovníci, zejména celá pražská sekce. Já, Samo, Freak, Valika a Thuri jsme si odpoledne zabrali trojpostel v jedné ze spacích místností a proto bylo velkým překvapením, když jsme se s Thurim kolem čtvrté ráno vydali spát a postel byla plná! Tak jsme se poskládali, kam se dalo (já jsem se nasockovala na kousek postele, co zbyl a Thuriazs se složil na zem) a usnuli jsme.

Den druhý - sobota
Ehm, sobota? Oukej... V sobotu "dopoledne" jsme byli na hradě; přijela Fay s Elen, Swamp, Buffy a Buffy; moc jsme nejedli a hrály se (zřejmě) nějaké hry, minimálně kontakt určitě. A večer jsme vytvořili megakyblík, na jehož likvidaci se podílelo 15 lidí - já, Samo, Freak, Rico, Valika, Fay, Swamp, marsel, Draugwen, Thuriazs, Ziina, Bielo, Skalár, Magda a Owen. Jedenáct litrů Cuba Libre jsme společnými silami vypili během patnácti minut (s deseti minutovou přestávkou) a noční zábava se mohla začít.
ŠikmoCon na ShipKopci, Bielovy minikyblíky, SFG za barem, chlastání v TARDIS... Dělo se toho dost.

Den třetí - neděle
Neděle se začala několika WTF momenty ve spací místnosti, následovala sprcha a bezduché hraní BANG!u, plahočení se na opékačku, loučení s Pražáky. Odjely Slardis, Torchwood a vlastně asi všichni z pražské divize a odpoledne je následovala část Slováků, kteří museli v pondělí do práce (nebo jaké že si to vymysleli výhovorky). Večer se hrály šarády, s pár lidmi jsme se byli projít v noci na hrad. (Omlouvám se, ale dál ani moje, ani digitální paměť nesahá.)

Den čtvrtý - pondělí
V pondělí se nám podařilo sesynchronizovat se tak, abychom z Lednice odjížděli téměř všichni zároveň. Tedy, všichni, co jeli hromadnou dopravou, zbytek se přepravoval později autem. Vyrazili jsme po dvanácté a v Púchově jsme se rozdělili na dvě skupiny, z nichž ta větší - my - se vydala směr Trenčín a Bratislava. Ihned po nástupu do vlaku jsme zahájili VlaKon, při kterém jsme prošli všechny vozy tam a zpátky. Asi v polovině nás přestalo bavit mlčení a tak jsme sborově spustili You're the Voice a raději jsme se uklidili do jednoho z uzlů mezi vagóny, protože se na nás ostatní spolucestující (včetně průvodčí) dívali velmi pohoršeně.
Ale nebylo by to SFG, kdybychom někdy zůstali úplně v klidu a tak jsme se pustili do prozkoumávání technického zařízení vlaku. Naštěstí pro celou slovenskou vlakovou dopravu se do Trenčína nejelo příliš dlouho, a tak jsme vlak nestihli rozebrat tak, jak bychom si představovali. Zanechali jsme Rasťa, Lytu a Skalára, pokračující do BA, jejich osudu a vystoupili jsme, abychom se mohli naplno pustit do AfterConu (který teď provozuju po každém conu a velmi to lajkujem :-)).
Protože nám zbývali ještě dva conovníci, které jsme museli ten den vyprovodit na autobus domů, konkrétně do Brna, zašli jsme si zatím na oběd. Všichni jsme si sborově objednali kofolu a čísník nás schladil tím, že kofolu nemají, což se opakovalo u většiny našich objednávek. Když se nám podařilo vybrat si jídlo, které náhodou měli, naházeli jsme ho do sebe a odvedli jsme Magdu s Panem Citronem na stanici.
Na AfterCon jsme zůstali tři - já, Samo a Thuriazs. Odnesli jsme si věci k Samovi a vydali jsme se do města, kde nás příjemně zaskočily Letní shakespearovské slavnosti na náměstí. Dali jsme si pivo, prošli se ke kostelu a pak jsme si vychutnali druhou polovinu úžasné tragédie Antonius a Kleopatra. Večer jsme zakončili epickou výpravou na trenčínské hradby přes merlinovský les a následnou cestou domů.

Myšlenka: Myslíte, že si moucha uvědomuje sama sebe?

Festival fantazie 2010

Rok se s rokem sešel a nám proběhlo další úžasné FFko. Letos ještě úžasnější, než předtím. Zkusím tu sepsat dojmy tak, jak šly po sobě, ale bojím se, že už v tom mám zase guláš... Omluvte proto případné nesrovnalosti.

Co: Festival fantazie
Kdy: 1.-11.7.2010
Kde: Chotěboř

Den první - čtvrtek
Letošní cesta do Chotěboře byla v mnohém úplně jiná, než ty předchozí. Poprvé jsem totiž jela vlastním autem a už to samo o sobě napovídá, že cesta byla více než záživná. Jakožto vlastník auta bez dálniční známky jsem byla nucena vzít to lesem a navíc přes Brno, protože jsem se uvolila, že svezu pár svých TW kompliců (galbovku, Sama, Pana Citrona a Etyna). Ještě předtím, než se nám podařilo vykličkovat z moravského velkoměsta, nás málem srazil šílenec na křižovatce, ale kromě pošramocených nervů jsme vyvázli bez zranění a vyjeli jsme vstříc Chotěboři.
Po cca dvouhodinové cestě jsme konečně dorazili. Vyskákali jsme z auta téměř uvaření a vyběhli jsme vstříc registraci (někteří dvakrát, protože nechali doklady v autě, že, Samo), kde jsme se setkali s Modrými ďábly, kteří razili z Bratislavy. Pak začal klasický scénář prvního dne na conu - odhození batohů ve třídě, připnutí vstupenky, vítání přátel a... do Vočí!!!
Ve Vočích jsme se všichni sesedli kolem jednoho stolu (vážně, víte, kolik nás tam doopravdy bylo?) a kolem nás se začala objevovat unexpected piva. Během klasického conového plkání jsme ještě zavolali Freak, která ten den úspěšně odstátnicovala a pár odvážných se vydalo na Vaškovo zahájení FFka. Dvacetistránkové představování sponzorů vydržel málokdo z nás.
Hned první večer samozřejmě proběhla cesta k populární Věci a první rádoby-terapie na retardérech před KDčkem.

Den druhý - pátek
Od teď to začíná být drobítek nepřehledné...
Co si pamatuju s jistotou je, že jsem v pátek měla přednášku. Protože je to v programu. Dále v pátek přijel marsel a Trekkies tam strašili s tou divnou pi*okoulí (tribble). Večer bylo SFG divadlo Doktor's Star Trekkin, po němž jsme se odebrali do hoFFpůdky (kam dorazil i nově příchozí marsel), kde jsme očekávali zahájení Torchwood Party. Ta se v průběhu večera rozdělila na několik spin-offů, které se ale stejně posléze zase spojily v jeden celek (v jednom ze spin-offů jsem ztratila kryt od ovládacího panelu Riveřina šroubováku).
O patro pod Torchwood Party probíhala Star Wars diskotéka a tak jsme tam s Draugwen občas odběhly.

Den třetí - sobota
Podle programu se toho v sobotu dělo dost, a podle fotek vlastně taky...
Přijela Freak, přednášelo se jako o život a začal StromCon. Objevili jsme dvojníky našich SFG přátel (Rasťa a Josepha), spamovali jsme BiowareCon a Rick Worthy nepřiletěl (přeložil si let z dopoledne na večer, ale celý con z toho měl krásný gossip time). Večer se stalo něco pro většinu conovníků nepředstavitelného - SFG a Torchwooďáci se převlékli do společenského oblečení a vypadali jako lidé! Důvodem k tomuto (na FF) extravagantnímu činu byl večerní program linie Battlestar TARDIS - New C(r)ap City Party, na nějž byl společenský oděv povinný. Na party byl mimo jiné zastřelen Vašek Pravda, takže od příštího roku oslovujte hlavního organizátora "Milane", protože nadvládu převzalo Vaškovo zlé dvojče. Jako ozvláštnění programu jsem byla 'donucena' zpívat, z čehož mám trauma ještě teď, ale předpokládám, že se to v pozdějším kvílení ztratilo, protože po naší party nastoupilo letošní první karaoke a s ním veselé výkony FFkářů.
Na poprogramovém soukromém ChodbaConu ten večer probíhala podlinie PâtéCon, která spočívala v tom, že marsel vytáhl své zásoby na cestu - paštiky, a všichni účastníci ChodbaConu se do nich vesele pustili. Chybělo nám pečivo i nádobí a tak se každý oháněl, jak uměl - někdo prstem, jiný otvírátkem, Rico se snažil paštiku vytlačit ven, ... Myslím, že tento večer jsme také zajímavě umístili Manifest fantastiky (modří vědí) a vynalezli novou pochoutku s překvapením - Pâté Suprise!

Den čtvrtý - neděle
V neděli přijel Rick Worthy! Paradoxně se všichni seběhli víc kolem Alka, který ho doprovázel, než kolem samotné celebrity, protože v tu chvíli jsme ještě netušili, jak je Rick super. Následovala beseda s Rickem v kině, beseda s Petrem Hapkou ve Velkém sále a galbovka mě polila ledovou tříští (Glee style!). Večer probíhala v KDčku Soundtrackotéka a my jsme opět vysedávali na cestě.

Den pátý - pondělí
Aneb Glee day! A taky jsem otevírala svoji linii - VampCon. Z tohoto dne jsem odpoledne promeškala, protože jsem vezla Freak na Rock for People, ale myslím, že se nic extra výrazného během mé nepřítomnosti stejně nestalo. Zato večer...
Přijela jsem akorát na Blančin Glee workshop, na který jsem se těšila od května. Po třech hodinách v autě jsem byla natěšená na jakoukoliv aktivitu a tohle bylo něco pro mě. Zpívalo se a tančilo, byly to dvě hodiny naprosto nabité energií. JENŽE. Jako poslední jsme si dali Don't Stop Believin' a já jsem zpívala Rachel. A protože jsem si chtěla zamachrovat a být jako ona, skákala jsem si tak, jak to dělali v seriálu. A doskákala jsem. Vyvrtla jsem si kotník a bylo po legraci. To není tak úplně pravda, legrace teprve začala. Moji zlatí Torchwooďáci/guidisti mě obskakovali celý večer (a celé následující dny) a já je za to neskonale miluju.
Večer Trekkies uspořádali Holohrátky (na kterých si kdosi další pošramotil nohu) a potom si celý con zaskotačil na Infantilní diskotéce.

Den šestý - úterý
V úterý SFG objevilo kouzlo herny a (hlavně) Buzz! kvízu. A Ricka Worthyho, ale to až večer. Já jsem měla svoje první Karaoke muzikálových epizod a tak četná účast překvapila i mě. Všichni hezky zpívali a podle ohlasů se těšili na druhou část.
Večer bylo ve Velkém sále trekistické Casino Risa a všichni byli opět krásní a upravení, tentokrát kvůli hře. Odehrálo se jedno nepovedené přepadení a hrálo se asi do půlnoci.
Ve druhém patře KD Junior se mezitím slavily Gargamelovy narozeniny, kde jsme se konečně dočkali našeho "Černocha" Ricka Worthyho. Do té doby s ním chlastali orgové soukromně, a teď se nám konečně dostal do spárů. Pil s Gargamelem a spol. tequilu z nějakých creepy chilli papriček, bavil se s námi o všem možném, založil si (s pomocí Torchwoodu) Twitter a zpíval klingonskou hymnu. V tu chvíli byli už úplně všichni z Ricka u vytržení, nikoho nenapadlo na něj nadávat jako před pár dny, když jsme si mysleli, že to bude jen namistrovaná celebrita.
Pro nás, torchwooďáky/guidisty, nastal vrchol večera asi hodinu poté, když jsme postávali u baru a zpívali, přistoupil k nám Rick (který se vynořil prakticky odnikud) a přidal se. Zazpívali jsme si společně Behind Blue Eyes a Total Eclipse of the Heart, načež se náš host sebral a zase odkráčel.

Nad ránem pak následovalo klasické vítání slunce a pak, pravděpodobně, kýžený párhodinový spánek.

Den sedmý - středa
Středa je pro mě velkým otazníkem. Tedy, ne že bych si z ní nic nepamatovala, spíš to vypadá, že se nic nedělo. Kromě toho, že přijel David Nykl. Několik guidistů mělo přes den přednášky (Samo, Titi, Draug), s galbovkou jsme se pokusily zasoutěžit si v Nejslabší, máte padáka, ale byly jsme moc silný soupeř a vyhodili nás hned v prvním kole. Večer byl na programu potterácký Čarovečer a trekkistický Holoween, většina z nás ale dala přednost namurasině přednášce SFG sa predstavuje po piatich rokoch, která (jako obvykle) stála za to.
Vlastně ano, ve středu večer byla diskotéka! Kde si všichni okostýmovaní i civilní fanové zatancovali a zapojili mezi sebe i Ricka, který se na nás opět přišel podívat (i když už měl být den v Praze).

Den osmý - čtvrtek
Čtvrtek byl pro mě takový off topic den, protože jsem ho celý strávila mimo FFko. Samo měl v Brně zápis do školy, já jsem jela do nemocnice s mojí kriplnohou a při té příležitosti jsme vezli LiLu, Rica (našeho Rica - Štěka) a Siriuse na vlak domů.
Ale podle našich spoluconovníků, kteří v Chotěboři zůstali, se stejně skoro nic nedělo.
Večer byla (už tradičně) hlavním programem Cosplay a poté Půlnoční taneční.
A já jsem měla druhé kolo Karaoke muzikálových epizod, které se z jedné hodiny protáhlo na bezmála tři (a proto teď KriplConím jako o život).
V rámci ChodbaConu se ten večer odehrála epická vodní bitva, při které jsme pokropili celé druhé patro Smetanky a několik aktérů se při ní málem zabilo. SFG FTW!

Den devátý - pátek
Přestože se nám pomalu blížil konec conu, nikdo se tím nenechával extra vykolejit.
Pátek byl epický. Samo, Pan Citron a Titicaca měli Monty Pythonovský workshop, marsel se po týdnu vrátil z práce a oslavovali jsem narozeniny Sama a Freak. Torchwood taky konečně naplno objevil kouzlo kyblíku (Evil kyblík of evil - megaporce mícháného nápoje, většinou Cuba Libre, pro osoby), kterým se někteří další účastníci conu (Slardis) napájeli už od začátku.
Se Samem se nám podařilo zapomenout dvě lahve šampaňského ze čtvrtka v autě, a když jsme jeli do Penny Marketu nakoupit zásoby na večerní oslavy, jedna z nich explodovala Šimiému pod nohama. Druhá ji následovala o pár minut později, když se ji galbovka rozhodla schladit v kašně. EPIC FAIL.
Já jsem zdárně ukončila linii a mohla se konečně bez výčitek věnovat nevázané zábavě.
V linii MerliNarnia proběhl ultimátní souboj dvou velikánů o přízeň fanoušků, Narnia byla tvrdě rozdrcena Merlinem. Následoval marselův trojhodinový blok přednášek.
S Thurim jsme chtěli jít ten večer na Adamu, ale mně se to nepovedlo a Thurimu to bylo zatrženo *sad Antrey*. Třeba příště (Krčmokon? ;-)).
Ve Velkém sále probíhalo druhé kolo karaoke, ale nebylo tak epické, jako to první.
Z oslavenců to nejvíc odnesl Samo, který odpadl jako první. Freak s námi ponocovala až do zhruba půl páté, kdy jsme celý den zakončili procházkou po ranní Chotěboři.

Den desátý - sobota
Náš epický con se blíží k závěru. Hned po probuzení (ehm, v jednu?) jsme se s galbovkou vydaly do GateCon místnosti, aby nás k sobě přivázali a my tak mohly splnit Tok'říka přátelství. Po cestě jsme narazily na marsela a přemluvily jsme ho, aby se k nám přidal. Svázali jsme se tedy tři. Takto svázaní jsme měli vydržet deset hodin, během kterých nás nikdo nesměl vidět odvázané (ano, cesty na záchod byly opravdu zajímavé). Šli jsme tak na oběd, na program, hráli jsme deskovky... Až se k nám přidal i Samo a Draugwen (takže se z trojice stala pětice na provaze). Musím říct, že deset hodin je opravdu hodně, ale když se tak zpětně ohlížím, bylo to víc než vtipné. Objevili jsme kouzlo Rock Bandu, Singstaru, skákali jsme svázaní na DDRku... Půl hodiny před koncem jsme mysleli, že se navzájem zabijeme, ale nakonec jsme přežili.
Tady bych se ráda zastavila nad svou úvahou o provazu. Když se ohlížím na naše celodenní pobíhání, nadávání a užívání si, vidím v tom jistou parafrázi conu. Jsme neustále spolu, bavíme se, občas se pohádáme, jsme prakticky nerozluční, ale občas si přejeme, abychom už měli klid. Občas nám to přecejen leze malilinko na nervy. Jenže, přes to všechno, se stejně snažíme dostat co nejblíž k sobě v co nejkratší době poté, co se rozdělíme. Bylo to tak i s provazem - se Samem jsme se hned po odvázání objali a s Draugwen jsem strávila celý zbytek večera. Nemůžeme bez sebe být, scifisti, tak to je.
V sobotu večer jsem nechtěla pít, protože jsem v neděli řídila domů, ale... síla kyblíku je velká a nebyla jsem dostatečně silná, abych odolala. Kyblíků jsme vypili.... kolik jsme jich vlastně vypili?! Každopádně, večer to byl veselý. Byl plný dobré atmosféry, ujebávání keksíků a cukru z Velkých Vočí a... a kyblíků :-)

Den jedenáctý - neděle
Poslední den bývá vždy smutný, plný emocí a loučení. Ani tento nebyl výjimkou. První konvoj - bratislavský - zvedl kotvy už v 8:00, Prešovčané je následovali o cca hodinu později. Kolem půl jedenácté odjela Draugwen a my pozůstalí jsme se vydali na poslední oběd do Vysočiny. Naše základna opustila Chotěboř kolem 13. hodiny.
V Brně na Zvonařce jsme vyhodili Sama, Etyna a Pana Citrona a spolu s Freak, která jela ráno s bratislavskými, jsme se vydaly na AfterCon je galbovce, který definitivně zakončil letošní jedenáctidenní dobrodružství na Festivalu fantazie.


Hlášky FF2010
- "Už jste to slyšeli?" - Reaver.man, Antrey a prakticky celý con po zjištění, že Rick Worthy nepřiletěl plánovaným letadlem
- "Akože kedy sa stalo medzi polnocou a teraz?" - Thuriazs
- "I say Torchwood, you say Who!" - marsel
- "I say Slardis, you say kyblík!" - namuras
- "I say Glee, you say Glee!" - Thuriazs
- "30 centimetrov nie je až tak veľa." - Rico
- "A Vašek byl naštvaný, že Rick (Worthy) nepřiletěl?" "Nie, rozdával mačiatka a dúhu na každú stranu!" - Freak
- "TURN AROUND!" - (většinou) Draugwen
- "Marsel, půjdeš s námi do trojky?" - galbovka
- "Som smädný, poďme ujebat vodu na DDRko." - marsel
- "Vkladám do slovenčiny anglické výrazy." - Joseph
- "Mám hlad." "Daj si pivo!"
- "Airlock! Airlock!" - výkřiky conovníků při příjezdu Ricka Worthyho
- "Ako to tagneme?" "#morbidcon predsa." - dohady o tweetech z poslední soboty
- "UFOPORNOOOOOO!" - výkřiky, vycházející poslední večer z KD Junior
- "Daddy, please don't!" - tato část písně Run, Joey, Run nabrala po Portyho přednášce o PEdobearovi zcela nový rozměr

Creepy little things

Takže, co se vlastně stalo? Od loňského léta po... teď?

Kromě toho, co jsem si tu vypsala zvlášť (FF2009, Expedice Mula, Výlety do Anglie), to byl vlastně skoro obyčejný rok. Počkat, pár věcí se stalo:
1) Conovala jsem (jaké překvapení) a poprvé jsem vedla vlastní linii
- FFS, KoprCon, PragoCon, SCon, FF
- proběhla větší socializace s Torchwoodem Sôvä nad Sŕním, spojili jsme se do jedné mega skupiny a jsme prostě awesome, ty lidi miluju
- pořádali jsme minicony (Mikulášský, Detektivní a Divotvorný BrnoCon; SamoCon; galbiCon) z nichž největší (Silvester/UwagaCon) byl absolutně nepřekonatelný a návštěvností překonal ConventiCon (UwagaCon cca 30 účastníků, ConventiCon cca 5 :-))
2) Maturovala jsem
- a odmaturovala, takže veškerou středoškolskou patálii nechávám za sebou a odcházím se topit do vod univerzity (BrnoCooooooon!)
Ano, i mě přijali na VŠ, i když tomu dost dobře nerozumím, každopádně od září nastupuji na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Anglický jazyk a literatura. Yay me :-)

A to je asi tak vše. Však říkám, obyčejný rok.

ArtFilmFest 2010

V Trenčianských Teplicích už devatenáctým rokem probíhá filmový festival, který kromě bohatého programu nabízí spoustu zajímavých zahraničních hostů. Je mezinárodní a velmi známý. Že jsem o něm do letoška neslyšela je vedlejší :-)
Vlastně jsme z toho opět udělali con. Proč taky ne, když jsme stejně většinu festivalu prochodili společně.
Z mých conových přátel se AFF zúčastnili: Samo, Atalanta, Namuras, galbovka, Sirius, Radeon a Pan Citron. A protože jsme dost šílení, rozhodli jsme se, že si v rámci závěrečné soboty festivalu (26/6/2010, datum finále Doctora Who) uděláme Vánoce. Původní myšlenka byla, že bychom se podívali na Love Actually, ale proč se jen dívat na vánoční film, když můžeme rovnou slavit svátky? Každý koupil jeden dárek a vzájemně jsme si je vylosovali. O půlnoci jsme navíc ještě zapili Nový rok (neboli 2010b), kdyby to náhodou ještě nebylo dostatečně creepy.
Ale zpět k ArtFilmFestu. Za necelých sedm dní jsme shlédli bezmála 15 filmů (výpis dále), vypili asi 50l alkoholu, utratili asi 50 euro na jukeboxu a viděli Richarda Müllera s Danem Bártou. A Gérarda Depardieu! Ten chlap má něco do sebe, charisma z něj srší jako z Gena Hunta, chci ho domů...
Musím říct, že AFF byl (hlavně díky ostatním) absolutně božský a příští rok bych se na něj ráda podívala zase.

Filmy, které se nám podařilo navštívit:
Snídaně u Tiffanyho (Breakfest at Tiffany's), 1961
Ninočka (Ninotchka), 1939
Ďáblův ostrov (Djöflaeyjan), 1996
Stingray Sam, 2009
Vítězství (Victory), 1961
Bezva chlap (En ganske snill mann), 2010
Umělci a modelky (Artists and Models), 1955
Světla velkoměsta (City Lights), 1931
I Love You Phillip Morris, 2009
Užívej si, co to jde (Whatever Works), 2009
Mandžuský kandidát (The Manchurian Candidate), 1962
Nikdo nic neví o perských kočkách (Kasi az gorbehaye irani khabar nadareh), 2009

Výlet za Barrowženou

Protože být v Anglii jednou za rok nestačí, vydala jsem se tam loni dokonce dvakrát v jednom měsíci!

Na mou obhajobu, výlet do Birminghamu byl plánovaný půl roku, Londýn se začal řešit v půlce prázdnin. A kdo by si to nechal ujít, hm?
Prostě jsme si s TW Praha řekli, že bychom se mohli jet podívat na našeho oblíbeného Johna Barrowmana, který zrovna v tom období hrál v muzikálu La Cage Aux Folles.
A když už jsme tam byli, řekli jsme si, že na jeden den to nemá cenu a zůstali jsme pro jistotu celý týden, během kterého jsme viděli všechno, na co si jen pravý fanoušek DW a TW dokáže vzpomenout.
Prohlédli jsme si Movieum se všemi jeho exponáty z filmů a seriálů (Harry Potter, Doctor Who, Star Trek, Stardust, Star Wars, ...), navštívili jsme BBC London, Westminster Palace, Shakespearův Globe; viděli jsme Thames House z Torchwoodu... A tak. Taky jsme den co den popíjeli na Trafalgar Square, až jsme mu začali familiérně říkat "Trafáč". Nechyběla ani povinná fotka před Buckinghamským palácem u sochy královny Victorie, zakladatelky Torchwoodu. Jako správní fanoušci jsme se s Johnem Barrowmanem setkali na autogramiádě jeho nové životopisné knihy a v Globu jsme stalkovali místa, kde seděly tři čarodějnice.
Zcela neplánovaně, ale o to nadšeněji, jsme absolvovali autogramiádu Jackie Tyler a Brigadiera v jednom podivném obchůdku se známkami a úžasnou náhodou jsme se dostali do první řady na divadelní představení Speaking in Tongues, v němž jednu z hlavních rolí ztvárnil John Simm. Dalším divadlem byl creepy muzikál Avenue Q a předem plánované La Cage Aux Folles s JB. Barrowman byl úžasný a když mu Annaud s Invi, které seděly v první řadě, nesly kytici od Torchwoodu, podíval se děkovně naším směrem (ano, vydávali jsme nejhlasitější zvuky nadšení v sále). Po představení se nám i podepsal (jako většina ostatních herců po skončení všech divadel).
Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít londýnský Forbidden Planet a klasické turistické atrakce jako Picadilly Circus nebo Camden Market, dokonce i v Tate Modern jsme byli.
Samozřejmě jsme si všichni z Londýna dovezli hromadu suvenýrů, většinou se však nepodobaly těm, které si vozí "normální" turisté. Jinými slovy, naše kufry byly napěchované merchandisingem, knihami o sci-fi a podepsanými fotkami. Prostě geek výlet, jak se patří.

Birmingham

Když jsme minulý rok na jaře přiběhla za Soničkou s "Pojeďme spolu do Anglie", netušila jsem, že by vůbec mohla kývnout. Ale ona kývla. A tak jsme v květnu koupily letenky a bylo vymalováno. V září jsme letěly do Birminghamu.
Nějak jsme to neřešily, chtěly jsme jet do Anglie, někam, kde jsme ještě nebyly (takže mimo Londýn) a kde by to nebylo zas tak moc drahé. První volba padla na Nottingham, ale z nějakého důvodu, který si teď už opravdu nevybavím, jsme musely zvolit toto nepříliš vzdálené město - Birmingham. Nemrzí mě to.
I když je pravda, že Birmingham je průmyslové město a po osmé večer byl ulice jak vymetené, užívaly jsme si naši dovolenou plnými doušky. Aby taky ne, bydlely jsme v hotelu Britannia, který byl situován asi pět minut chůze od obrovského nákupního centra Bullring (kde jsem si zaskákala DDRko), takže není divu, že se naše penízky velmi rychle rozkutálely.





Ale aby to nevypadalo, že jsme celý náš výlet strávily jen v obchoďáku... Navštívily jsme Doctor Who výstavu v Coventry!!! Tedy, donutila jsem Soničku, aby tam se mnou šla, za což jí neskutečně děkuju :-* Stálo to za to, výstava to byla krásná a já mám spoustu fotek v DW gadgety a replikami.

Výlet byl neskutečně skvělý, spoustu jsme si toho užily, prodrbaly jsme kdeco a kdekoho a bylo nám fajn. Příště zas :-)

Expedice MULA 2009

To se jednou banda kamarádů rozhodla, že vyrazí na výlet. A protože to byly lamy (ale nemohli si tak říkat kvůli označení členů Torchwoodu), začali se označovat jako MULY.

Prostě jsme si udělali výlet do středních Čech, objeli jsme zámky, muzea, zahrady a bylo nám fajn. Večery jsme trávili popíjením a hraním her, a nebyli bychom to my, kdyby se alespoň jeden večer nenesl v kostýmovém duchu - tentokrát to byla Mafia Night.
Navštívili jsme zámky jako Konopiště a Jemniště, vojenské muzeum s růžovým tankem, Švejkovskou restauraci a další.
Bylo to super, ale zase nic rozsáhlejšího nevyplodím...

Festival fantazie 2009

Rozhodla jsem se, že bych měla začít psát ročníky do názvů článků o conech, protože je toho čím dál víc a špatně by se v tom později orientovalo.
Co: Festival fantazie
Kdy: 2.-11.7.2009
Kde: Chotěboř

Abych řekla pravdu, po tak dlouhé době si vůbec nepamatuju, co se kdy na FFku dělo. Bude to tedy velmi stručné.
Festival fantazie byl opět epický, skvělý a naprosto úžasný. Socializovala jsem se především s Torchwoodem Praha, který se zase socializoval s TW Sôvä nad Sŕním, takže se z nás stala docela velká grupa plná nejsamlepších lidí.
Chotěboř se fotila pro Google Street View (ještě to tam není) a FFkáři toho samozřejmě využili a patřičně con zpropagovali na jeho hlavní ulici (Tyršova).
Zahájili jsme několik FFkových TW tradic - noční koupání v kašně, válení se na silnici, terapie, ...
Společně jsme shlédli a oplakali třetí sérii Torchwoodu.
Uskutečnila se tzv. Památná středa... na kterou si nikdo nepamatuje.
A spousta a spousta dalších věcí. Bylo to awesome :-)