Další výkřik ze tmy

Pořád žiju, jasné? To, že o mně nic nevíte, neznamená, že jsem vytuhla docela. Jenom trošku.
Hrozně dlouho jsem sem nic nepsala, tak tady to máte. Přidala jsem retro report ze srazu FDB&H, hodila jsem k němu datum 2.4., jen pro přehled.
Co se se mnou od 7. dubna dělo? Hodně věcí, vážně. Tak chronologicky, ano?
1) 'Úspěšně' jsem prošla do dalšího, maturitního, ročníku. Blech.
2) Zúčastnila jsem se Festivalu fantazie a odpřednášela si své, report očekávejte, ale moc si od toho neslibujte.
3) Shlédla jsem jedno z nejlepších představení divadelnho Workshopu na Plumlovském zámku, z toho vážně report nebude.
4) Zažila jsem nejlepší Keltskou noc vůbec, následně nejlepší (první) keltskou afterparty s kapelou Sliotar a několik neoficiálních after-after-after....party s přátely.
5) Navštívily mě lamy z Torchwoodu Praha, potěšilo.
6) Napůl jsem zorganizovala Expedici Mula, report (možná někdy) bude.
7) Dopsala jsem povídku o Prostějovu, která ale podle mého stejně nemůže do sbírky projít... O tom později.
O něčem se možná rozepíšu, o něčem ne, to vám musí stačit.

A co mě čeká? To už asi chronologicky nebude :-)
- Birmingham: Jen tak, pozdní dovolená.
- Londýn: Flákačka spojená s muzikálem La Cage Aux Folles (Barrowman!)
- Excalibur: muzikál, který vzhledem ke své zálibě v Artušovi musím vidět
- Maturitní ples: ano, správně, už se to blíží
- Maturita: jestli se k ní dohrabu :-)
- Příprava na odlet do UK
Ale o tom všem až později.

Tak zas někdy ;-)

Trudný konec posmutnělých květin

Co člověka nenapadne, když se vrací z autobusu domů...

Kdyby se květiny daly rozdělit na dvě skupiny, podle toho, zda je někdo utrhne, či nikoliv, která skupina by byla šťastnější? Ta, která si bude v míru růst a růst, dokud nezvadne nebo neuschne? Nebo ta, kterou si někdo utrhne, třeba jen tak, aby někomu udělal radost? Je květina spokojenější, když celé dny jen čeká na konec, nebo když ví, že byla třeba důvodem k započetí nového vztahu? Může mít květina pro co žít?

Daniel Handler: Lemony Snicket's A Series of Unfortunate Events

Daniel Handler is an American author, screenwriter and accordionist. He was born on 28th February 1970 in San Francisco. His father is accountant and his mother is retiree. Daniel has also a younger sister Rebecca. He is married to Lisa Brown and they have a son Otto, who was born on 2003.
His first novel, The Basic Eight, was rejected by many publishers for „its subject matter and tone“ (a dark view of a teenage girl’s life). Handler says that the novel was rejected thirty-seven times before finally being published. After that he wrote some other books, for example Watch Your Mouth and Adverbs.
As a screenwriter he produced the screenplay for movies Rick and Kill the Poor.
Although the list of his works isn’t short, he is best-known for his other works under the pen name – Lemony Snicket.

Lemony Snicket came from family of three children. His sister was called Kit and his brother was Jacques. He was born on a little cattle farm (or a milk farm) and he was kidnapped by a secret organisation called V.F.D. in childhood. He attended a V.F.D. boarding school and became full member of the organisation. After that he was employed by a newspaper called The Daily Punctilio as a theater critic. After one ultracritical critic he was fired from the newspaper and he started the search information about destiny of three miserable orphans. It was a very dangerous work and after few months he was presumed dead. This message was published in The Daily Punctilio in this way:

Lemony Snicket, author of A Series of Unfortunate Events,
the purportedly true chronicles of the Baudelaire children,
was reported dead today by anonymous and possibly unreliable sources.
His age was given as "tall, with brown eyes." He leaves-no known survivors.

Mr. Snicket himself comments this message hereby:

This obituary is filled with errors - most importantly -
I AM NOT DEAD! L.S.

In Snicket’s works, Daniel Handler is introduced as his handler (in a preamble). Snicket wrote many books, the most known is the set of stories called A Series of Unfortunate Events.

A Series of Unfortunate Events is a children’s book series of thirteen novels about the Baudelaire orphans, whose parents died in a fire. Their names are: Violet, Klaus and Sunny. I’d like to use description of the Baudelaire children written by Snicket himself:

Violet Baudelaire, the eldest, was one of the finest 14-year-old inventors in the world. Anyone who knew Violet well could tell she was invented something when her long hair was tied up in a ribbon. Klaus, the middle child, loved books, or rather, things he learned from the books. And everything he read, he remembered. Sunny, the youngest, had a different interest. She liked to bite things and had four sharp teeth. There was very little that Sunny didn’t enjoy biting.

Children are lonely and have to go to their new custodian. His name is Count Olaf and his real and only intent is to get in possesion of Baudelaire’s money. He is able to do anything to get their inheritance, even to kill. The orphans are trying to get away from his manor, and they are assigned to some other custodians. But Count Olaf doesn’t give up, he chases them wherever they go. One by one, the Baudelaire’s custodians are killed in a mysterious situations, and children find out that is all Olaf’s work. On their way they discover some information about a secret organisation whose members are part of their life, including their parents. They start to search for remaining members of the organisation and their adventure becomes more and more dangerous.
All of the thirteen books are full of mysteries, secrets and terrible realities. They seem to be set in an alternate „timeless“ version of Earth, because there are many time contradictions in the story. The world has stylistic similarities to both the 19th century and the 1930s, but you can sometimes read about using fax, the Morse code, fiber-optic cable or advanced computer. It might be the reason why the books are so interesting.
There is one more interesting thing. Lemony Snicket dedicated all of A Series of Unfortunate Events to his fianceé Beatrice, who is actually Baudelaire’s mother (but Snicket isn’t their father). Every book starts with a dedication. Here you can see some of them.





V.F.D. is a secret organization whose members are highly trained in the use of coded messages, disguises, cartography (the study of maps), library sciences, knots, etc. The V.F.D. acronym has many meanings, but official name of the secret organisation is „volunteer fire department“. Members of the V.F.D. are spread all across the world. They are determined to keeping the world quiet and extinguished.
Baudelaire’s parents were members of the organisation as well as Lemony Snicket and Count Olaf. At the end of the story, the Baudelaire orphans also become part of the V.F.D. Here you can see some of the other meanings of the acronym.

Because the books were really succesful, the movie was made very early. Here you can see the poster. The movie is based on the first three books of the series and starring Jim Carrey, Meryl Streep, Emily Browning and others. Although the movie is set mainly as a comedy, the books are more grim.

Sraz fanklubu divadel Broadway a Hybernia

V sobotu 28. března jsme s Blancou opustili SCon, abychom mohly jít na sraz fanklubů dvou oblíbených muzikálových divadel - Broadwaye a Hybernie. Na srazu fanklubu jsem byla poprvé, jelikož jsem členkou teprve od ledna, tím víc jsem se tam ale těšila.
Na pořadu dne byla prohlídka divadla Hybernia, setkání s muzikálovými herci a malé představení Zdenky Trvalcové.
Podívali jsme se na střechu divadla, do zákulisí i na pódium. Mohli jsme si vyfotit a osahat kostýmy a kulisy muzikálu Dracula...



Herců dorazilo poměrně milé množství. Kromě již zmíněné Zdenky Trvalcové také Monika Absolonová, Marián Vojtko, Hana Křížková, Alan Bastien, Petr Poláček a Tomáš Beroun. S každým jsme se řádně vyfotili, nechali si ho podepsat a pak se sraz pomalu rozpustil (bylo to samozřejmě mnohem lepší, než to tady popisuji, ale už je to celkem dávno, to víte, je srpen ;-)).
My s Blancou jsme poté šly i na představení Draculy, díky čemuž jsme mohly jít o přestávce do zákulisí za dalšími herci - viděly jsme Josefa Vágnera, Aleše Hámu a opět Mariána Vojtka.
Další sraz jsem bohužel propásla (byl v červnu), tak doufám, že se zase někdy na nějaký dostanu.

KoprCon & SCon

Jelikož Festival Fantazie je jen dvakrát do roka a mezitím se člověk nudí, nezbývá mu nic jiného, než čas od času zajet i na menší cony. V průběhu roku 2008/09 jsem navštivila kromě FF dva, jeden tematicky Star Warsácký, druhý sci-fistický. A protože jsem jaksi zapomněla sepsat report z KoprConu, shrnu ho krátce teď.Co: KoprCon
Kdy: 28.-30.11. 2008
Kde: Kopřivnice

Jak už jsem řekla, na KoprCon jsem jela proto, že je hodně SW zaměřený. Navíc to mám poměrně blízko z domu, tak co si nezpříjemnit víkend, že. Kamarádka se zařekla, že pojede se mnou, takže bylo o zábavu postaráno.
Víkend jsme si náramně užily, naučila jsem Katku na DDRku, čímž jsem rozšířila řady vlastníků padů. Královsky jsme se pobavily na galavečeru a já našla inspiraci na svůj nový parfém. Akorát ta pizza nic moc, to už ten gyros od Číňanů byl lepší :-)
Potkala jsem spoustu lidí, které bych tam vážně nečekala (Šnorchla, Ziinu, která to vzla apřes Kopřivnici cestou z Vídně...), a kteří mi KoprCon zpříjemnili ještě o kapičku víc.


Co: SCon
Kdy: 27.-29.3. 2009
Kde: Praha
Na SCon jsem jela hlavně kvůli lidem, několika jsem to slíbila, a když mi nevyšel Trpaslicon, musela jsem se ukázat aspoň na SConu. I když jsem se tam moc neohřála :-)

Den první - pátek
Původně jsem měla trošku strach, že budu muset cestovat v nějakou příšernou noční hodinu, naštěstí mi ale všechno vyšlo, a tak jsem do Prahy dorazila už v sedm hodin. Když jsem se dohrabala do Nuslí, bylo už skoro osm, tak jsem sebou švihla do tělocvičny a šla hledat známé. Hned v tělocvičně jsem se setkala s Navitas, na Ziinině přednášce o Torchwoodu pak s členy TW Praha. Potkala jsem fise, když jsem hledala Blancu, kterou jsem našla v bufetu s Dragon Lordem a několika Projecťáky(?). Poseděli jsme, popovídali, a když přišel Torchwood, vrhla jsem se na Ziininy TW věcičky. S Torchwoodem jsem posedávala až do zavíračky bufetu a pak jsme se s hadatim přesunuli do knihovny, kde jsme si povídali asi do jedné.

Den druhý - sobota
Vzbudil mě můj vlastní budík, který jsem nebyla schopná vypnout, protože mi zmravenčila ruka. Následně jsem zjistila, že moje ruka není to jediné, na čem se usídlili mravenci, tentokrát opravdoví. Oblékla jsem se, vyklepala mravence z tašky, sbalila jsem se a poprosila Blancu, jestli bych si nemohla ustlat u nich ve třídě. Po přestěhování mých věcí jsme z conu odešly (více v dalším článku).
Vrátily jsme se kolem půl osmé na galavečer, který ale zákeřně začínal v sedm, takže jsme stihly asi jen půl hodiny. I tak ale pobavil :-)
Do desíti jsme se pak poflakovaly na conu, já dostala od Vaška letáčky na VampCon (2500 malých letáčků, WTF?!!!!) a prodaly jsme pár SGA-Pčkových odznáčků. V deset jsme se sbalily a ještě s Klenotkou jsme zamířily k Dragon Lordovi na přespání (díky :-)).

Den druhý - neděle
Vstávali jsme v sedm (ehm, v šest starého času), abychom se stihli dopravit na Scon před devátkou, kdy měl Dragon přednášku. Jelikož jsme jeli metrem, svezla jsem se na florenc pro jízdenku domů, abych měla klid, a až pak jsem jela na con.
Neděle byla klidová, spousta lidí odjížděla, balila se... nic moc se neřešilo. Zašla jsem na Ananas ve Stargate a pak na Blančinu přednášku o Life on Mars (musím se na to konečně podívat), která končila v jednu. A protože jsem byla domluvená s tetou, že se za ní před odjezdem stavím, musela jsem i já odejít.

I těch několik málo chvil, co jsem na Sconu strávila, stálo za to. Miluju vás, lidi! ;-)

Reportáž o obnovené premiéře Draculy, Blesk

Dracula - kostýmy

Dracula

Lorraine











Adriana/Sandra












Nick












Šašek/Sluha/Profesor











Nymfy











Krev











Kněz











Mnich, Steven











Company

Zdroj