pondělí 28. března 2011

Day 27 - A song that you wish you could play

Na klavír už dlouho nehraju. A když jsem hrála, nebyla to žádná sláva. Ale je pravda, že občas si k němu sednu a něco si zabrnkám... Moc toho neumím a je spousta věcí, které bych vážně chtěla umět. Jednou z nich je

Le Fabuleux destin d'Amélie Poulain OST - Comptine d'un Autre Été


Ale to se nikdy nenaučím, protože u ničeho pořádně nevydržím. Sad story, ale co už.

neděle 27. března 2011

STARcon 2011

Stejné datum, stejné místo, (téměř) stejní lidé. Pro fanouška se změnil jen název. Z SConu je stal STARcon a já u toho samozřejmě nemohla chybět.Co: STARcon
Kdy: 25.-27.3.2011
Kde: Praha

Jak už jsem napsala, STARcon se pro návštěvníky oproti SConu moc nezměnil, přesto jsem já osobně jednu velkou změnu pocítila - byla mi nabídnuta možnost vést fantasy linii a to bych nebyla já, kdybych se do toho nenavezla :)

Den první - pátek
S Panem Citronem jsme z Brna vyrazili vlakem kolem půl druhé, abychom všechno stihli, jelikož jsem u v šest musela zahajovat linii. Bezmála tříhodinová cesta naštěstí ve dvou lidech uběhla rozhodně lépe, než kdyby člověk cestoval sám a my jsme se už o čtvrt na pět motali po hlavním nádraží v Praze. Vlezli jsme na špatnou stranu nástupiště metra, pak nám ujela tramvaj, ale to bychom nebyli conovníci, abychom nakonec zdárně nedorazili k cíli, a dokonce s časovou rezervou.
Těsně před pátou jsme se zaregistrovali a složili své věci do fantasy místnosti (byli jsme na conu mezi prvními a nevěděli jsme, kam složí hlavu ostatní) a vydali se hledat známé tváře. ALE! Oficiální program conu začínal až v šest a v těch pět se ještě finišovalo s posledními úpravami, takže mnoho lidí v blízkosti nebylo, a když už byli, nebylo si s nimi kam sednout (bufet se také ještě doupravovával). Nicméně, v šest hodin už bylo vše dokonale připraveno a con mohl naplno začít.
Já jsem si odpřednášela své tři přednášky a mezitím (a poté) jsem se mohla věnovat příjemným conovým aktivitám - setkávání se s přáteli, plkání o "nepodstatných" věcech, které jsou pro nás tak důležité, bloumání po chodbě a prostě vše, co ke conování patří. Stala se ale nevídaná věc - většina lidí, se kterými jsem se ten večer bavila, byla ospalá a tvrdila, že se musí "pořádně vyspat, aby nabrali sílu na sobotní noc". Takže jsme páteční večer zakončili už kolem jedné hodiny. MiniFail.

Den druhý - sobota
Ze spací místnosti (za kterou jsme nakonec zvolili tu, kde sídlili beneficovci) jsem se vyhrabala už před devátou, jelikož od devíti byl program a já jsem měla pocit, že jako zodpovědná vedoucí linie bych tu místnost měla jít alespoň otevřít. S PetremSf jsme se pak vydali na obchůzku blízkých bister (která byla kupodivu v devět ráno zavřená) a potravin (které sice byly otevřené, ale nic tam neměli), nakoupili jsme si něco k snídani a vrátili se na con. V jedenáct jsem sjela svou poslední přednášku, pak jsem navštívila přednášky svých drahých a potkala Vaška Pravdu :)
Po Draugweniných rychlopřednáškách jsme se s částí scifistů přesunuli do hospody na oběd a potřebné pivo, abychom se za necelé dvě hodiny zase vrátili zpět (ano, STARcon byl dost rozlítaný). Zasoutěžili jsme si v seriálových znělkách (první tři příčky úspěšně obsadil PetrSf, já a Lyta), shlédli jsme namurasinu sci-fi seriálovou přednášku a nezbývalo nám nic jiného, než se odebrat k tělocvičně, kde se pomalu schylovalo ke galavečeru.
S(TAR)conovský galavečer tradičně sestává z divadla, které vytváří pražští fandomoví aktivisté v čele s Tess a Affaiou a letos se - jako obvykle - velmi vyvedlo. Ne, letos se vyvedlo extrémně, způsob propojení čtyř fandomů v jednom představení, použití známých i nových vtípků, herecké výkony - vše bylo výborné. Celá tělocvična se válela od smíchu a já jen tajně doufám, že se nějakým způsobem dostanu k tomu videozáznamu, který tam byl pořizován.
Po skončení galavečera jsme si zkrátili volnou chvilku sledováním Tangled, pak jsem pustila dokument a utekli jsme do hospody za ostatními, kteří se tam přesunuli už po divadle. Z jedné hospody jsme se záhy přesunuli do druhé a z druhé zpět na con, jelikož se nám zdálo, že nálada jaksi skomírá (což nebyla pravda, ale jevilo se to tak). Tam jsme zjistili, že si po půlnoci už nezahrajeme laser game (kdo by se divil, že) a tak jsme zapadli do bufetu, kde beneficovci filozofovali nad posranou žábou. Sice jsem byla nadšením bez sebe z tohoto tématu, nicméně jsem raději tuto společnost po chvíli opustila (a nechala tam chudáka Citrona ;)) a přidala jsem se k další společnosti v čajovně (zdravíme Lapiduch ;)), kde jsem strávila zbytek noci.
Ve dvě hodiny jsme si zacestovali časem, ve čtyři jsme šli hrát fotbal s bouchajdou, půl šesté jsme se rozutekli spát. Au.

Den třetí - neděle
A dostáváme se k závěru conu. Byl opravdu krátký, že?
Ráno jsem se opět vyhrabala z postele před devátou, pustila jsem ve fantasy linii film a usnula jsem na lavici.
Když jsem se po hodině opět probudila, došla jsem si pro snídani do bufetu a potkala jsem Zoidyho, ze kterého vypadlo, že chtějí jít s Petkuškou a Lukem místo Pochodu fantazie na Matějskou pouť. Jelikož byla dost zima a v kostýmu bych asi zmrzla, shodli jsme se s Panem Citronem, že to není úplně špatný nápad a během půl hodiny jsme zorganizovali malou výpravu na Matějskou (PetrSf s námi nakonec nešel, Petroit taky ne, ale nemá v pondělí školu, bacha na to). Na to jsem se šla sbalit a rozloučit s lidmi, které jsem potkala. S některými i víckrát, tak moc se mi nechtělo pryč.
Hodili jsme si věci k Lukovi do auta a on nás na etapy odvezl na Výstaviště, kde se konala pouť (Pochod fantazie mezitím odpochodoval do ulic Prahy, sbohem cone). Prošli jsme ji křížem krážem, Luke se vyřádil na příšerné otáčející se věci (FUJ!), koupili jsme si lízátka, turecké medy a cukrové vaty a rozloučili jsme se. Já s Citronem jsme se ještě jeli projet do města, kdežto zbytek PouťConu vyrazil směrem ku Brnu.
Naprosto jsme naši cestu tedy zakončili opět pouze ve dvou, ve vlaku z Berlína do Budapešti (máme na ně štěstí) u dveří na koberci. Vymysleli jsme epický námět pro film, až na něm zapracujeme, bude geniální... načež jsme oba usnuli a probrali se až před Bílovicemi. Společnou MHDčkou jsme dojeli domů a já se nyní můžu plně ponořit do tradiční afterconové depky... :)

čtvrtek 24. března 2011

Day 26 - A song that you can play on an instrument

Tohle bylo jednoduché, jedna píseň mě napadla okamžitě.

Metallica - Nothing Else Matters


Kdysi jsem se ji naučila hrát z poslechu na klavír a mám ji moc ráda. So say we all.

úterý 22. března 2011

Day 25 - A song that makes you laugh

Pořád jsem složitě přemýšlela, co by to tak mohlo být... a pak jsem si vzpomněla, co mě vždycky složí, když to začne hrát u nás v kavárně...

Bratři Ebenové - Nasaj

Celkově mají Bratři Ebenové velmi inteligentní a vtipné texty, ještě je výborný třeba Houston...

pondělí 14. března 2011

Day 24 - A song that you want to play at your funeral

Průběžně už pár let si dělám seznam skladeb, které chci zahrát na pohřbu. Spousta z nich je veselá, pár smutných. Pro dnešní challenge vybírám jednu z těch smutnějších...

Gary Jules - Mad World


Tahle písnička mě uchvátila v Donnie Darkovi a celkově je taková pěkně melancholická... Jinak ale bude můj pohřeb veselý! :)

sobota 12. března 2011

Day 23 - A song that you want to play at your wedding

Už poměrně dlouho počítám s tím, že až (jestli) si mě někdo někdy bude chtít vzít, nebudu mít obyčejnou svatbu. V kostele ani na radnici se mi to nelíbí, zámečky mi přijdou ohrané. Buď se vdám někde na louce, na hradě (ale komplet, v kostýmech a s dobovou hudbou) nebo... nebo na conu, to ostatně taky mělo před pár lety na FFku úspěch :)
Každopádně, každé to prostředí je úplně jiné a taky se k němu hodí odlišná hudba a tak, proto je těžké vybrat pro tuto challenge jednu a říct s určitostí "Tohle mi bude hrát na svatbě". Ale myslím si, že nějaká dobrá kompilace hudby z The Lord of the Rings by se mi moc líbila...

Howard Shore - The Lord of the Rings OST


Tohle je jen kousíček toho obrovského množství geniální hudby, co Howard Shore složil pro tuto fantastickou trilogii. Dávám sem tohle záměrně, protože obsahuje asi nejvíc částí skladeb, které bych chtěla ve své wedding compilation obsáhnout :)

středa 9. března 2011

Day 22 - A song that you listen to when you’re sad

Uf, už jsem se lekla, že další na řadě je svatba, ale naštěstí ještě ne...
S tímhle tématem je u mě ten problém, že jsem sad poměrně často (taková malá emogirl, co už se mnou), ale aspoň tak můžu udělat poměrně přesnou analýzu toho, co v takových chvílích poslouchám. Vážení a milí, všechno možné. Vážně, většinou se to odvíjí od toho, proč jsem zrovna smutná. Podle toho zvolím píseň, protože já jsem morbidní jedinec a nepouštím si něco, co mě rozveselí; naopak vyhledávám písně, které mě stáhnou ještě hlouběji ke dnu.

Lunatica - Who You Are


Zvolila jsem píseň, kterou poslouchám poslední týden, když se mi zrovna nechce brečet, ale svým způsobem jsem smutná (nebo spíš prázdná). Na jednu stranu tahle písnička vlastně není depresivní, když se nad tím člověk zamyslí, tak by mohla být i motivační, ale mně je z ní tak podivně smutno...

pondělí 7. března 2011

Day 21 - A song that you listen to when you’re happy

Chvíli jsem si myslela, že mám jasno, ale pak mi došlo, že vlastně nevybírám písničku, která mě dokáže rozveselit, ale tu, kterou poslouchám, když jsem veselá... Well, zrovna teď to není nejvhodnější kategorie, protože poslední dobou moc veselá nejsem...
Nicméně, když se nad tím zamyslím, jakákoliv pozitivní písnička je na místě, protože když jsem veselá, nepustím si přece žádnou depku. A jelikož nechci celou challenge zašvihat jen Glee Castem, zvolím raději

Morcheeba - Rome Wasn't Built in a Day


Tahle písnička mě dost překvapila, když se mi jednou rozezněla do uší z mé mp3ky a na tváři mi vykouzlila tak široký úsměv, jaký jsem už dlouho nenasadila... Mám ji spojenou s letošním PragoFFestem (ano, na reportu se stále pracuje), kde jsem "díky" ní vyhrála pěveckou karaoke soutěž :)
Navíc, ten text je nesmírně pozitivní a mám chuť skákat, když ji slyším...

sobota 5. března 2011

Day 20 - A song that you listen to when you’re angry

Pffff... Většinou, když jsem naštvaná, tak toho moc neposlouchám... Ale zabrousila jsem na last.fm zpátky k mé poslední velké hádce a našla jsem tam pár songů, že kterých jsem pak vybrala tenhle.

Glee Cast - Gives You Hell


Jo, tahle písnička je o naštvanosti, ale má taky dobrý náboj, který mi pomáhá se přes tu zlobu rychleji přenést...

Day 19 - A song from your favorite album

Vybrat jedno z mých oblíbených alb a z něj pak jednu skladbu... Sáhla jsem po tom, co jsem sem během Challenge ještě nepostla.

Nightwish - Amaranth


Když přišla Anette do Nightwish poté, co se kluci rozešli s Tarjou, mezi fanoušky zavládly boje. Jedni odmítali Anette už jen z principu, protože "to nebyla Tarja", druhým se po poslechnutí singlu (případně celého alba) nelíbil její hlas a ostatní ji akceptovali (buď jim to nevadilo, nebo je Anette uchvátila). Já zpočátku byla na vážkách, co si o tom myslet. Ano, říkala jsem si, že bez Tarji to nebudou Nightwish a podobně, ale... Album Dark Passion Play mě překvapilo a to tak, že příjemně a to tak, že velmi. Navíc, když jsem pak viděla tuhle paní na koncertě v Praze, věděla jsem, že kluci udělali dobře, když ji k sobě vzali. Ona prostě umí.

pátek 4. března 2011

Day 18 - A song that you wish you heard on the radio

Už včera jsem psala, že rádio moc neposlouchám, ale určitě by mě potěšilo, kdybych v něm zaslechla něco z Glee, což se prý v poslední době ale občas stane, takže Glee tentokrát vynechám. Místo toho zvolím písničku, o které jsem si téměř jistá, že v rádiu nikdy nezazní.

Doctor Who OST - Song for Ten


Tahle písnička je skvělá, a to nejen proto, že je z Doctora Who, ale také textem, mými asociacemi a v neposlední řadě také tím musicvideem, co Lyta vytvořila... Navíc by ta písnička mohla aspirovat na hit, takže by v rádiu ani nijak zvlášť nevyčnívala.

čtvrtek 3. března 2011

Day 17 - A song that you hear often on the radio

Rádio moc neposlouchám, ale když jsem o tom tak přemýšlela, tak vždy, když rádio zapnu, se dřív nebo později rozezní

Shakira - Waka Waka (This Time for Africa)


Přestože je už zhruba 3/4 roku stará a byla to "hymna" loňské Fify, stále se velmi často hraje v rádiích. Ale mě to nevadí, ta písnička má rytmus, dobrý text, vlnící se Shakiru... Mně se to líbí :)

středa 2. března 2011

Mnoho povyku pro Oskary

V neděli proběhlo 83. udílení akademických cen, známých veřejnosti jako Oscars. Když jsem si všimla, kolik toho kolem udílení všude všichni nadělají; kolik mých přátel píše blogové příspěvky o té či oné hodnotě těchto cen atd., rozhodla jsem se, že se na svém blogu o Oscarech ani nezmíním!

... Hups...

Day 16 - A song that you used to love but now hate

Možná jsem se této písni bránila podvědomě schválně, protože mám stále opravdu velký problém vybrat nějakou, která by odpovídala popisu (a ano, asi už se opakuju). Nakonec jsem vybrala, ale stejně to tak úplně nesedí...

Village People - YMCA

Není to tak, že bych ji kdysi nějak výrazně milovala, ale téměř každý na tuhle písničku někdy "pařil" a jako mladší jsme si to parádně užívali... Teď ji opravdu nemůžu ani slyšet...