Kouzla králů

Včera, po předávání dárků, jsem se již tradičně těšila na novou pohádku ČT. Ta letošní nesla název Kouzla králů a podle upotávky, která už asi týden běžela v televizi, vypadala i dobře. No, zas tak dobrá nebyla.

Možná by se mi líbila o něco víc, kdybych se ráno nedívala na velmi povedený Královský slib, který jsem na Vánoce roku 2001 propásla. Ta se mi opravdu líbila :-)
Kouzla králů mě zarazila hned v prvních minutách, kdy naběhla zlá královna ohně a prapodivně se nakrucujíc tam mlela jakési 'zaklínadlo' na vzplanutí, načež ji její sestra královna vod zkropila dešťovým mrakem (fajn, jen kdyby se to během pohádky neopakovalo asi ještě třikrát). Hlavní hrdina Tadeáš (jehož představitel na první pohled velmi připomínal Standu Hložka) byl poměrně netypický, což by bylo možná dobře, kdyby se na to dalo zvyknout. I netypičnost může být dobře zahraná, ale tohle mi prostě nesedlo. Princezna Mariana vypadala jako zajíknutá naivní holčička, matinka se vyjádřila, že je celoplošně plochá.
Zápletka byla jednoduchá: jsou dvě království, samozřejmě špatné a dobré. V jednom se lidé bojí a nemají dobře, ve druhém jsou všichni šťastní. Ve špatném království žije mladík, syn mlynáře, kterého královi verbíři odvedou na vojnu, protože zlý král nemá na práci nic jiného, než válčení a okrádání svých poddaných. Mladík díky svému důvtipu a odvaze provede trik, při kterém se mu podaří rozpustit královo vojsko. V dobrém království žije král s dcerou, který má k dispozici nějaká ta dobrá ochranná kouzla, která se zalíbí zlé královně ohně, a aby získala Srdce nedotknutelnosti (rubínový šperk), zakleje královu dceru do ohňového sloupu. Jedinou její nadějí na vysvobození je odvážný mladík, který by ji dokázal i přes oheň obejmout. Kdo by to asi mohl být, že? ;-) Král se za použítí kouzelného přenášecího prstenu dostane do zlého království, jelikož mu to poradil obraz jeho mrtvé ženy, a tam hledá odvážného hrdinu pro svou dceru. Tadeáše najde poměrně snadno, odnese ho do dobrého království a tím mu vlastně zachrání život, jelikož nehodného vojáčka hledají vojáci zlého krále (neztrácíte se?).
Mladý mlynář princeznu zachrání a následně se do ní zamiluje. Plánuje se svatba, na kterou by Tadeáš rád pozval i své rodiče, ale když se vrátí domů, zlá královna ohně poradí zlému králi, aby mu vzal prsten a zajal ho. Zlý král se pak převlékne za vojáka a vrátí se do dobrého království místo mlynáře. Oznámí, že mlynář zemřel a poslal jej za princeznou. Král mu uvěří a nechá ho u sebe pobývat poměrně dlouhou dobu (asi rok, zapříčiněno ovšem tím, že zlý král předstírá, že přenášecí prsten nefunguje), za kteroužto dobu se ale Tadeáš stihne dostat z vězení a dopravit do dobrého království. Tam zajme a zavře zlého krále Vladana (který mezitím dal Srdce nedotknutelnosti královně ohně) a chystá novou svatbu. Nakonec se obě království spojí pod jednoho krále, všichni jsou šťastní a porazí i královnu ohně, jelikož Srdce ochrání jen dobré lidi.
Abych pravdu řekla, čekala jsem od vánoční pohádky víc, tím spíš, když ji režíroval pan Zelenka. Kouzla ve stylu Nesmrtelné tety se příliš neosvědčila a pohádka celkově měla tendence mě nudit. Ale nemůže být každý den posvícení, že? ;-)
Co se mi opravdu líbilo, byla hudba. Jak by taky ne, když ji skládal Jiří Škorpík ze 4TETu, že? Písničky (všehovšudy čtyři, když jsem k nim moc hodná a počítám jako písničky i ty dva nápěvy), jejichž text napsal Lou Fanánek Hagen, byly chytlavé a myslím, že se v českých rádiích typu Impuls budou hrát ještě dlouho, minimálně tak, kterou jsem vám postla nahoře :-)
Také mě potěšil David Uličník v miniroli vojáka, byl vážně skvělý. I když jsem chvíli váhala, zda je to on, jeho "Popláááááááááááááááááách!" mě přesvědčilo, že je.
Celkově si myslím, že si ten název zasloužil lepší scénář (mám nápad na povídku s tímhle názvem, možná se dočkáte). A také, že Štědrý večer si zasloužil lepší pohádku. Ale jak říkám, každý má jiný vkus, někomu se třeba líbila :-) Já se dnes večer každopádně kouknu na Anděla páně a budu spokojená.

Veselé Vánoce ;-)