Festival Fantazie

Tak jsem se konečně rozhodla napsat něco o FFku. A to bych tedy měla, protože je to dost zásadní věc v mém sci-fi & fantasy životě.
Co: Festival Fantazie
Kdy: 27.6. - 6.7. 2008
Kde: Chotěboř

Letos jsem zavítala do Chotěboře poprvé. Plánovala jsem to už loni, ale byla jsem 'příliš mladá' na to, abych jela sama a jako doprovod jsem nikoho nesehnala. Tentokrát jsem FFko začala plánovat se Sydän a původní záměr byl jet na půlku, obsahující VampCon, LOTRa, Star Wars a MysteryCon. Jenže v den, kdy jsem chtěla odeslat přihlášku, mi Syd oznámila, že nepojede. Takže co s tím? Byla jsem natěšená, lidé o tom neustále básnili, a já se nechtěla vzdát takové akce jen tak. Udělala jsem tedy odvážný krok - rozhodla jsem se, že pojedu sama a ne jen na polovinu, ale rovnou na celý festival (to bylo, mimochodem, nejlepší rozhodnutí mého života).
A tak jsem jela.

Den první - pátek
Cesta vlakem byla očistec hned na úvod (těch cca 230 km jsem překonávala asi 8 hodin), pro příště už ale vím, že méně přestupů neznamená vždy nutně kratší cestu. Další zkouškou mé trpělivosti byla cesta z nádraží k místu konání FF. V Chotěboři jsem nikdy předtím nebyla, a přestože jsem po cestě objevila několik směrovek, trvalo mi to určitě déle, než by mělo. Ale to bych nebyla já, kdybych si neporadila, takže jsem nakonec úspěšně dorazila na místo konání. Tam však nastal další problém (ano, ani bez toho bych to nebyla já), a to ten, že jsem se jaksi nedokázala zorientovat v budovách. Chvíli jsem se motala, než jsem našla registraci a pak už bylo vše bezva. Dostala jsem svou vstupenku, stravenku a ubytovenku, takže jsem konečně mohla vyrazit ke svému dočasnému bydlišti. Při vybalování jsem se seznámila s Regilou (vlastně to byl můj první kontakt s některým z účastníků) a pak jsem šla projít budovy, abych se zorientovala, kde co je. Pak jsem zažila jedno obrovské překvapení, když jsem úplnou náhodou narazila na svého kamaráda, který bydlí sto metrů ode mě, a o kterém jsem neměla potuchy, že bude na FF. Díky němu jsempřežila prvních pár hodin, během kterých jsem se deptala tím, že jsem tam sama a nikoho neznám.

Den druhý - sobota
Přestože to první den vypadalo, že snad budu litovat svého rozhodnutí a poedu dřív domů, šla jsem spát až kolem půl druhé, což je docela pozdě na to, že jsem trpěla samotou.
V sobotu jsem se vzbudila naladěná o trochu lépe a hned jsem vyrazila na promítání Star Wars. Tenhle den není moc zajímavý pro čtenáře, jelikož jsem ho celý strávila na přednáškách, promítáních apod., takže to hodně zkrátím. Prakticky jsem nevylezla z přízemního sálu v KD Junior (tam probíhala SW linie), pokud nepočítám cesty k baru pro kofolu a na záchod. Večer jsem se byla mrknout na ViragoFest, kde promítali film Hercules a ztracené království, a z nedostatku vzduchu jsem se na pár minut odpojila od Matrixu (chvíli jsem o sobě nevěděla, ale nikdo si toho nevšiml, takže to byla asi vážně jen chvilka). Po skončení filmu jsem se odporoučela do spacáku.

Den třetí - neděle
Neděle probíhala skoro stejně jako pondělí, až na to, že jsem večer znovu potkala Regilu, slečnu z prvního dne. Pozvala mě do čajovny, kde byla se svými kamarádkami, a tím začalo výrazné zlepšení mé nálady. Našly jsem společnou řeč poměrně brzy a po zbytek FFka jsme téměř všude byly spolu. V neděli (pokud se nepletu) byla taky jedna z těch mnoha úžasných přednášek, tahle konkrétně byla od Tess a nesla název Epizoda III: Backstroke of the West. Popsat se to nedá, tak aspoň obrázek:
Radím vám dobře, nikdy nenechávejte číňany překládat Star Wars ;-D. Večer nás s Regilou dobře naladila Infantilcon diskotéka, kterou jsme sice jen slyšely, když jsme odcházely z čajovny, ale i tak nám zvedla náladu. Do půl čtvrté jsme se procházely po Chotěboři a sbližovaly se jak zážitky, tak názory.

Den čtvrtý - pondělí
Zjišťuju, že čím dál se dostávám v zápisu, tím víc mi všechno splývá. Ale vzpomenout si musím (a vydatně mi v tom pomáhají programy, které jsem si, díkybohům, schovala), takže směle do toho.
Tenhle den začal VampCon, čímž jsem se na budoucí dva dny stala dvorní fotografkou Magieřiny (promiň za zkomolení, Mag) linie. Ne, že bych byla nějak zdatná fotografka, ostatně ty fotografie za moc nestojí, posuďte sami.Myslím, že v pondělí už jsem zase normálně začala jíst, s čímž jsem měla problém minimálně do nedělního poledne. Proč, to je mi dodnes tak trochu záhadou.
Á, ještě bych měla zmínit večerní přednášku a názvem FX Lightsabers od Blaira, po které jsme my, náruživí fanoušci SW zbraní, popadli Blairem vypůjčené lightsabery a svedli nejednu lítou bitvu na chodbě před čajovnou. :-)









Následoval samozřejmě večer, strávený v čajovně (milovala jsem to místo a holky si mě zapamatovaly).

Den pátý - úterý
Abych pravdu řekla, tak tenhle den se mi absolutně vykouřil z hlavy. Nepomáhá ani program a to už je co říct (jediné, na co jsem si díky němu dokázala vzpomenout je, že jsem se hrozně divila, proč je na přednášce Splatterpunk deLuxe takový nával). Večer bylo karaoke, to jsem vyčetla a dokonce si ho i pamatuju, ale jinak nic moc. Jdu zkontrolovat fotky a podle dala se možná dopátrám....
Takže nepomohly ani moje, ani Regiliny fotky, protože jsou všechny z čajovny. S nejistotou mohu říct jen to, že je to možná den, kdy jsem objevila kouzlo DDR (ale to byl spíš čtvrtek... já vážně nevím!). Ach, ta skleróza.


Den šestý - středa
Středa byla dnem Cosplay, to si pamatuju dobře. Vzpomínám si na chuděru vystresovanou Padme, kterou pravděpodobně uklidňoval kdekdo (hrozně mi jí bylo líto, vypadala, že se sesype). Přes den se asi nic zas až tak zajuímavého nedělo (já věděla, že mám ten článek napsat hned po příjezdu), takže přejdu rovnou ke Cosplay.
Pro ty, kteří by to nepochopili z názvu - Cosplay byla soutěž fanouškovských kostýmů, pořádaná výše zmíněnou Padme (řekněme si to upřímně - není osoby povolanější).
Každý účastník FF, vlastnící nějaký kostým, se mohl přihlásit a soutěžit o přízeň diváků. Výběr byl opravdu široký, posuďte sami:
Když o tom tak uvažuju zpětně, kostýmy byly samozřejmě všechny výborné a inspirativní. Mě ale samozřejmě nejvíc zaujal tento:

V pauze byla do éteru puštěna písnička od Within Temptation - Our Solemn Hour, jedna z mých nejoblíbenějších. A evidentně nejen mých, ale i jednoho kluka, který seděl vedle mě (měla bych se Regily zeptat, jak se jmenuje, mám nedostatek), a se kterým jsem celou tu písničku více než polohlasně odzpívala. Tato společná exhibiční záležitost nás dovedla k tomu, že jsme po skončení Cosplay vzali notebook a vydali se zpívat na noční pole (kde nás po půl hodině vyrušil nějaký podivný dav ;-))

Zbytek noci jsem strávila na odpočívadle v 2. patře KD Junior s bandou Doctoristů (viz Allons-y článek), a to tedy bylo něco! :-D

Den sedmý - čtvrtek
Ano, přiznávám, i tento den luštím podle programu a fotek, protože tohle už jsou ty dny, které jsem netrávila celé na přednáškách, ale poflakováním se mezi lidmi. So, ve čtvrtek dorazila Lucioe Vondráčková s Radkem Kuchařem, kteří s námi besedovali od dvou hodin v kině. Předtím je ale organizátoři provedli po celém (předpokládám) dějišti FF, včetně DDRka, kde si nás Lucie konsternovaně natáčela (tím je moje skleróza vyřešena, s DDRkem jsem rozhodně začala v úterý, protože ve čtvrtek jsem už hopsala o 106). Na večer jsem byla pozvána na Čarovečer z Harry Potter linie, ale bohužel jsem musela Tess zklamat, protože se konal soukromý sraz jednoho tajného lapidušího klubu, nejdříve v KD u čajovny a posléze jsme se přesunuli do sportovní haly, kde jsem zůstali asi do jedné. Zhruba do tří jsem pak vykecávala s leenou ve spacáku.
Den osmý - pátek
Pro mě den začal tradičně, jako každý jiný. Vstala jsem brzy, takže jsem si ráno zašla na nějakou přednášku/promítání, a kolem dvanácté se na baru začala hromadit rozespalá individua, vyžadující silnou kávu a snídani. Já se krásně nadlábla na přednášce Fantasy na vlastní jazyk (spíš jsem se přecpala, ale co by člověk neudělal pro trochu fantasy pokrmů, že? ;-)). Trochu mě zarazilo, když jsem v programu viděla přednášku Seznámení s praktickou kryptografií, o které mi Dragon Lord celou dobu tvrdil, že ji má v sobotu. Evidentně jsem nebyla sama, kdo byl překvapen, protože když ve 14:10 dorazil do sklepa rozespalý DL, vypadal, jakoby ho právě přejel parní válec (všichni jsme tak nějak počítali s původním dnem a tento zásah do programu nás vyvedl z míry). Nicméně vše zvládl a odpřednášel :-)Tento den začal taky Avalcon, to znamená, že se FF hemžil českými spisovateli a spisovatelkami, později přijeli i zahraniční.
V šest jsem zaběhla na přednášku o urychlovači LHC, malá místnost 1 byla nacpaná k prasknutí. Pořadatelé evidentně dobře věděli, proč po této přednášce dávají hodinovou pauzu :-)
V noci jsem se nudila a nechtěla jsem trávit další večer v čajovně (tentokrát sama), tak jsem šla s Regilou do kina na Sweeneyho Todda.

Den devátý - sobota
Aneb den předposlední. Poslední plnohodnotný den, poslední večer na FF. V sobotu jsme se dočkali oněch zahraničních hostů Avalconu, a to jmenovitě Andrzeje Sapkowského a Andrzeje Pilipiuka.Další věc, která mě tento den zaujala, byla Tessina přednáška s názvem Fenomén Mary Sue.Bozi, jak to popsat? Znáte Tess? Pokud ano, představte si ji, jak předčítá sladké plky pubertálních autorek fanfiction davu lidí, jako jsem já. Všichni se téměř váleli po zemi, smíchem se otřásala celá místnost 31/32.
Večer proběhl, jak jinak, klasicky. Čajovna s Touaregem za 35,- (který jim den předtím došel, ale holky ho pro mě namíchaly), pohoda s novými přáteli až do zavíračky. Pár minut před ní se několik lidí z čajovny zvedlo a s výkřikem "It's the Doctor's time!" zamířili ke Sportovní hale, kde se promítal premiérový díl - 4x13 - Dr. Who (já mezi nimi nebyla, tehdy bohužel ještě ne).

Den desátý - neděle
A je to tu. Poslední, ale opravdu úplně poslední den Festivalu Fantazie, spojený s balením, uklízením, loučením a slzami.
Do programu už se dívat nemusím, vím, že jsem ten den na nic nešla. Hned ráno jsem si sbalila batoh a věci odnesla do sálu v Sokolovně, abych měla klid. Postupně jsem se loučila se všemi známými, které jsem přes dopoledne potkávala, protože vím, že když někoho sháníte na poslední chvíli, je těžké ho najít.
Když šla Regila doprovodit své dvě kamarádky k vlaku, šla jsem si naposledy sednout do čajovny za Vojtou. Příjezd se blížil a bylo to poznat. Lidé byli tak nějak smutnější, nervóznější a skleslejší. Já, jelikož jsem citlivka, jsem nebyla výjimkou a když jsem se při odchodu na nádraží loučila s kamarády, rozbrečela jsem se (promiň, Dragone, vím, že tě to vyvedlo z míry).
Na nádraží jsem potkala Alexu a ta mě trošku uklidnila, prý svůj první con taky obrečela. Loučení s Regilou na nádraží bylo taky těžké, ale zvládly jsme to, musely jsme. Cesta vlakem domů byla ale příjemnější, než cesta do Chotěboře. Nejela jsem totiž sama, ale s náhodou nalezenými kluky z Prostějova. Padlo několik úmluv a příslibů, tak doufám, že aspoň ten "Uvidíme se na FFS!" se splní.

Festival Fantazie jako celek byl pro mě nezapomenutelným zážitkem. Dal mi mnohé a vzal málo. Naučila jsem se poznávat nové lidi (díky, Vojto), nebát se oslovit je a trochu snížil můj práh stydlivosti. Ale vážně jen trošičku ;-)
Tak zase příště, v Chotěboři!